Pratur

19. listopadu 2017 v 18:34 | Martinoraptor |  Čtvrtohorní tvorové
Dnešní článek bude pojednávat o majestátním sudokopytníkovi, Praturovi (Bos primigenius), přímém předkovi dnešního tura domácího. Nejstarší známé fosílie tohoto tvora pocházejí z období asi před 275 tisíci lety z území Německa. Fakticky byl však tento druh rozšířen po celé Evropě, napříč Asii a dokonce i v severní Africe. Bohužel, již od paleolitu byl, pro svou ideální velikost a využití ve velkém loven pravěkými lidmi. To by vlastně ještě nevadilo. Jak se však lidé rozrůstali, s lovem, ničením a samozřejmě domestikací nepolevovali - spíš naopak. V tu nejhorší možnou chvíli se navíc začalo měnit klima a mnohé z pastvin praturů zmizely. Přesto všechno, byl pratur dostatečně odolný, aby se stal součástí většiny našich dějin. Nakonec však podlehl a v roce 1627, v jedné polské rezervaci, uhynul i poslední pratur. V každém případě se však jednalo o vskutku ohromného přežvýkavce. Krávy pratura měly v kohoutku kolem 150cm a vážily asi 700kg. Býci byli s výškou 160 - 170cm a váhou až 1 tuny, ještě mnohem mohutnější. Charakteristická je pro tento druh mohutná, přední část těla, rovný hřbet a překvapivě dlouhé, štíhlé nohy. Srst byla většinou hladká a krátká, ale v zimě výrazně zhoustla a prodloužila se. Snadno jste díky ní taky rozeznali býka od krávy. Zatímco telata a krávy byly jednoduše zbarveny do června až rezava, býci byli černí, se žlutým nebo světlým pruhem podél páteře a bílým mulcem. Jednoznačné poznávací znamení jsou však praturovy rohy. Ty byly šedivé nebo slonovinově bílé s černou špicí. Vyrůstaly praturovi z boku hlavy a pak se několikrát stáčely. Výsledný tvar obou rohu dost připomínal lyru. I přes jeho neblahý osud je pratur pro lodi překvapivě významný. Krom toho, že se z něj vyšlechtil skot domácí, základ pro většinu všech užitkových krav na zemi, byl v mnoha starověkých kulturách často zobrazován jako bůh, např. v Egyptě. Rohy praturů jsou taky dodnes zobrazovány na válečných přilbách Germánů. Ve středověku sloužily dokonce jako poháry na královských hostinách. V průběhu několika uplynulých století proběhlo dokonce několik pokusů o zpětné šlechtění a navrácení praturů do přírody. Ta má však pravidla. Co se stalo, nelze odestát, a co zemřelo, nelze oživit. Výsledkem experimentu je tedy tzv. Heckův skot. Ten je sice vzdáleně podobný praturovi, ale je menší, má slabší rohy a především neodpovídá chováním (jo, zkuste vyšlechtit divoké zvíře v zajetí). Od roku 2008 se však projektu ujala Tauros foundation, která věří, že se jí do roku 2025 povede druh obnovit. V roce 2015 bylo dokonce malé stádo "pratura" vypuštěno do PR v Milovicích. Po dokončení by měl být druh uznán za divoký a vypuštěn do přírody a rezervací.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 21. listopadu 2017 v 19:44 | Reagovat

Do těch Milovic se někdy chystám. Byl jsem tam když začínali s koňmi Heckuv sjot ještě neměli...Viděl jsem jej v zoo Chomutov ale neměl tak impozantní rohy... :-)

2 MagicMax MagicMax | E-mail | Web | 19. prosince 2017 v 20:47 | Reagovat

VZKUTKU DOBRÝ NÁMÉT. :) Moc chválím. Přečetl jsem si to celé a rád jsem se obohatil o takové informace.
Také mám názor, že vytvořili jiný akorát podobný druh.
Hitlerům jurský park - clickbait jako kráva! :D Dávali tento dokument o tomto pred rokem dokonce na 24.12.! Tobě se to ale povedlo mnohem lépe. I když to bylo spise o nacistech a tom parku, takze jak jinak ale to na mém závěru nic memění. :D  :D

3 Ankylosaurus Ankylosaurus | Web | 24. prosince 2017 v 8:13 | Reagovat

Přeji Ti veselé Vánoce a šťastný nový rok, Martinoraptore! :)

4 HAAS HAAS | Web | 24. prosince 2017 v 9:19 | Reagovat

Šťastné a veselé, Martinoraptore. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama