Únor 2017

Pterodaustro

15. února 2017 v 10:45 | Martinoraptor |  Ptakoještěři - giganti oblohy
V pravěku existovalo mnoho velice rozlišných druhů pterosaurů, ovšem opravdovým unikátem mezi nimi byl rod Pterodaustro (neboli "jižní křídlo") žijící asi před 105 miliony lety ve spodní Křídě. Už jen samotný jeho objev způsobil celkem pozdvižení, neboť je to první rod pterosaura, který byl kdy objevený v Jižní Americe. Nejdřív se zdálo, že Pterodaustro nebyl jinak nějak zvlášť výjimečný, s rozpětím křídel maximálně 2.5 metru a délkou těla asi 1 metr rozhodně nepatřil mezi giganty oblohy. Co je naopak velmi výrazné a jedinečné, je jeho lebka, přesněji tedy zobák. Ten byl nejen zahnutý mírně nahoru, což už je samo o sobě dost neobvykle, ale navíc plný velice charakteristických zubů, 500 dlouhých "drátů" vyrůstajících těsně vedle sebe ze spodní čelisti. Celá spodní část zobáku tedy trochu připomínala kartáček na zuby a byly tak dlouhé, že se nemohly v žádném případě vejít celé dovnitř, když byl zobák zavřený. Pterodaustro jej zřejmě používal zcela unikátním způsobem. Na rozdíl od většiny rybožravých pterosaurů, kteří ponořili zobák, a když našli rybu, chytili ji. Pterodaustro, naproti tomu, zobák prostě ponořil. Mezerami mezi zuby pak vytekla přefiltrovaná voda a drobná potrava zůstala ptakoještěrovi v zobáku. Podobný způsob krmení dnes používají například plameňáci. Ti se procházejí ve vodě a nohama víří bahno na dně, aby pak chytili víc organismů, není vyloučené, že to tak Pterodaustro taky tak nedělal. Jinak se jednalo o relativně obyčejného pterosaura žijícího - stejně jako plameňáci - ve velkých hejnech (bylo již nalezeno víc jak 750 jedinců tohoto druhu). Jejich tělo mohlo být klidně opeřené či chlupaté. V takovém případě pokrývka těla pravděpodobně odpuzovala vodu. Poprvé byl nalezen a popsán okolo roku 1970 paleontologem José Bonapartem v Argentině.