Tajemství Gasosaura: 5.část

1. října 2016 v 10:38 | Martinoraptor |  Příběhy ze světa pravěku
Téměř zcela vysílená Darwinopterka byla ve vzduchu. Vše kam až oko dohlédlo bylo mrtvé. V dálce se už vulkán opět uchyloval ke spánku. Soptil skoro celou noc a už zřejmě neměl co by. Z obrovského komína totiž vyvrhoval jen několik posledních kamenů a proudů lávy. Spálené zbytky stromů se tyčily nad zčernalou půdou jako podivné pařáty nějakého predátora. Několik kilometrů lesa nejblíže sopky zcela překryly velké pyroklastické proudy. Ty smetly, pohřbily a doslova srovnaly se zemí vše co jim stálo v cestě. Ve vzduchu byl cítit hnusný pach spáleného masa. Normálně by se samička z takového množství mršin (ačkoliv pravda, jen málo z nich bylo zřejmě k jídlu) radovala a vrhla se na ně spolu s dalšími pterosaury a jinými mrchožrouty, ale tentokrát ne. Už hodnou chvíli kroužila nad oblastí několika čtverečních kilometrů a snažila se najít svého Gasosaura. Zatím bohužel zcela bezúspěšně. Vše jí navíc ještě mnohonásobně stěžovala, dnes obzvláště mystická, ovšem poměrně charakteristická mlha, dnes ještě posílená zbylým kouřem. Po několika dalších obletech nad spálenou oblasti křížem krážem musela samička uznat, že je Gas buď mrtvý nebo utekl někam úplně jinam a hledat jej tady je tedy zbytečné. Po hodinách strávených ve vzduchu jí křídla ovšem bolela a ona se tedy, pro jednou, rozhodla dát předost zemi. Naklonila se dolů a zkusmo přistála na jedné z větví. Když si ověřila, že jí udrží, přistála a rozhlédla se. A z tohohle úhlu konečně spatřila co hledala, Gasosaurus ležící na zemi pod padlým kmenem stromu. Tlustý strom by byl jejího kamaráda rozdrtil kdyby se jeho vrchol nezachytil o další, doposud stojící. Stromy tak vytvořily provizorní střechu, která Gase zřejmě ochránila před většinou popela a padajícího kamení. Darwinopterka mávla křídly, přistála hned vedle Gasosaura a opatrně do něj strčila zobákem. Nic. Tentokrát do něj šťouchla trochu silněji. Opět žádná odezva. To už Darwinopterka nevydržela a Gase doslova kousla. Vyrazila po ní zubatá tlama a ona mohla děkovat jen tomu, že byla z dosahu. Během vteřiny byla zase v bezpečí na větvi a rozzlobeně vřeštěla, zatímco Gas se pomalu zvedal. Na místě kde jej praštil strom nabíhala podlitina a na pravou polovinu těla tedy došlapoval trochu opatrně, ale jinak byl celkem v pořádku. Dlouze nasál ještě stále horký vzduch plný zbytků popela a rozhlédl se kolem sebe. Krom stále trochu uražené Darwinopterky, cítil také hnusný, ostrý zápach spáleného masa a smrti. Nikde necítil obvyklou vůni jehličí a neslyšel ani "zpěv" lesa. Jediný zvuk byli mrchožrouti, pokřikující na sebe někde vysoko nad bílým mlékem všude kolem něj. Děsilo ho to, jako v nějakém odporném snu. Čich, sluch a zrak měl vždy perfektní. V zeleném lese dokázal vždy rozlišit nejmenší odstíny barev, slyšet kde se co šustlo a cítit potravu na kilometry a najednou, nic. Tedy až na svojí přítelkyni. Otočil se směrem k ní. Pterosauřice visela zavěšená na zčernalém stromě, možná poněkud nejistě, dívala se na Gase a čekala co bude dál. Gas se ještě jednou rozhlédl a pak se vydal někam do mlhy, přičemž prošel přímo pod Darwinopterčiným útočištěm. Ta malá se pustila stromu a přistála mu přímo na hřbetě. Nějak na to "nekomentoval" a pokračoval do mlhy.

Darwinopterce se velmi líbilo nové využití tohoto dravého tvora. Jistě, už mnohokrát se pověsila na nějakého toho sauropoda nebo legračního obra s placatou čelistí (vážně, i ona s těmi všemi trčícími zuby, měla pěknější zobák), ale projet se na Gasovi, to ještě nezkoušela. Rozhodně to bylo rychlejší. Gasosaurus se pořád zbytečně nezastavoval a neočichával každou "chutnou" větev - ačkoliv pravda, mohlo to být i absencí jakýchkoliv větví v lese. Po pár kilometrech něco ucítila. Jistě, všude ještě byl cítit chorobný pach smrti, ale teď se tu objevilo ještě něco nového. Samička se však nebyla schopná zorientovat, bylo toho moc. Věděla jen, že vše co cítí, odněkud a nějak zná. Gasto zřejmě zaznamenal taky. Trochu se přikrčil a začal našlapovat opatrně a pomaleji. Očividně věděl co to cítí. Samičku napadlo, že se asi schyluje k lovu tak opět roztáhla křídla, vznesla se nad stromy a pak to v konečně se rozplývající mlze uviděla…

Co? To se dozvíte příště. Na tak dlouhou dobu to pravda nebyla nějáká extra část a chápu pokud jste nasadili takovoutu metodu, rychle to přeletím a fajn - já bych to asi udělal. Příští díl už nám, ale zase trochu udá směr.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 HAAS HAAS | Web | 1. října 2016 v 10:50 | Reagovat

Geniální příběh! Je pravda, že jsem se musel trochu rozspomenout, kde minulá část skončila, ale navázal jsi na ni skvěle a příběh tak dobře pokračuje. :-) Nemůžu se dočkat příští části. Mimochodem, ten popis mlhy a toho všeho se mi strašně líbil, jako kdybych tam byl a viděl to. :-)

2 HAAS HAAS | Web | 1. října 2016 v 12:17 | Reagovat

Děkuji za chválu u mého nového článku. :-) Co kdybychom vykopali nějakého dinosaura a za peníze za to získané odjeli do toho muzea v Kanadě? :-D :-D

3 HAAS HAAS | Web | 1. října 2016 v 14:50 | Reagovat

Jo, to máš pravdu, reálně to zní... :D Vždyť o kosti dinosaurů denně zakopávám na dvorku. :-D No, i kdybychom něco našli, asi by to šlo hned do nějakého muzea k výzkumu a my bychom neměli ani na letenky. :-D

4 HAAS HAAS | Web | 1. října 2016 v 18:56 | Reagovat

Kéž by to šlo. :-D Ale přece jen je to zatím reálnější, než naše plánovaná výprava do Eocénu (jestli si pamatuješ, jak jsme si o tom psali). :D

5 Leaellynaraptor Leaellynaraptor | Web | 8. října 2016 v 18:08 | Reagovat

Skvělý článek! Moc hezky popsaný příběh! Doufám, že až tuhle sérii ukončíš, rozepíšeš nějakou novou! :-)

6 Magicmax Magicmax | Web | 10. října 2016 v 15:06 | Reagovat

Tak hezký popis situace a krajiny. Člověk tu situaci až cítí. Já jsem rád když tvůrci mají svá pokračování do předu. Velice rád bych do komentáře hodil nějaký vtip či podobně, jak můžeš být z některých komentářů nazvyklí ale z toho článku vyzařuje takové drama, že mi ta čest nepřísluší.
V takové podobě napsaného života dinosaurů lec který nadšenec dinosaurů podlehne. Já se za nadšence nepovažuji ale i přesto mně tvůj článek zaujal.
Tvůj magicmax.blog.cz

7 Magicmax Magicmax | Web | 16. října 2016 v 16:38 | Reagovat

Přichystal jsem pro tebe překvapení: http://magicmax.blog.cz/1610/televizni-hratky

8 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 24. října 2016 v 14:41 | Reagovat

Nádhera ;-)

9 dinosaurss dinosaurss | 24. října 2016 v 15:35 | Reagovat

Výborné!! těším se dál!! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama