Duben 2016

Den Země

22. dubna 2016 v 19:58 | Martinoraptor |  Novinky a zajímavosti
Země, třetí planeta Sluneční soustavy, největší terestrická planeta v soustavě. Vznikla asi před 4,6 miliardami lety, má jednu přirozenou družici (Měsíc). Na první pohled není nějak výjimečná, další planeta mezi miliony, možná miliardami dalších. Země má však zvláštnost. Když vznikla, bylo to místo srovnatelné s biblickým peklem. Teploty dosahovaly stovek stupňů, doslova nebylo kam šlápnout. Povrch byl bombardován meteority a prvotní atmosféra by cokoliv spolehlivě zahubila. Pak se něco změnilo.
Nikdo neví jistě jak a proč, ale povrch planety se ochlazoval, vznikaly horniny, hory a hlavně se objevila voda. Trvalo to miliardy let, ale voda vytvořila podmínky vhodné k životu. Nejprve, působením intenzivního UV záření a elektrických výbojů blesků vznikly složité organické sloučeniny. Potom předchůdce buněk, koacerváty (ohraničené útvaru do nichž se hromadily organické sloučeniny). Z těch vznikly první nedokonalé buňky a první život se objevil v podobě bakterii a později i sínic, před 3 miliardami let. Prvotní život se přizpůsoboval, měnil a utvářel a začátkem prvohor už tady byly skutečně zajímavé a relativně složité organismy. Během následujících 550 milionů let se Země i život měnily. Postihly je katastrofy v podobě meteoritů, gama záření či sopečné aktivity. Na pozadí nikdy neustávajících geologických a klimatických změn, jako růst a zánik pohoří, pohyb kontinentů čí extrémních výkyvů teplot, se objevilo a vymizelo dechberoucí množství živočichů od trilobitů, přes obří hmyz a dinosaury až k obřím savcům. Před několika miliony lety, v porovnání s životem planety jen mrknutí, se objevili první hominidé. Ti se rychle vyvíjeli a během pěti milionů let vznikl člověk. První druh, který výrazně zasáhl do okolí kolem sebe. První druh jenž si uvědomil, že je snadnější chovat než lovit, pěstovat než sbírat. Začal stavět, vytvářet a měnit. Bohužel však, ruku v ruce s tím i ničit, masově zabíjet a plenit. Jediný druh napáchal škody srovnatelné s velkými vymíráními v historii. My, to my vypouštíme do atmosféry jedovaté plyny, ničíme vrstvy jenž nás po miliony let chránily. Prakticky bez jakékoliv úcty k přírodě měníme a bereme si co není naše a co nechceme, z toho uděláme skládku. Zníto možná trochu smutně a je pokrytecké někoho obviňovat - píši tento článek na počítači, který se přede mnou jen tak sám neobjevil. Naštěstí existuje alespoň jeden den kdy se všichni lidé spojí a udělají něco pro naši matku, planetu, Zemi. Na Den Země, 22. dubna čistíme alespoň své okolí a každý člověk může trochu pomoci. Já zítra (dnes už to nestihnu) taky vyrazím do terénu s rukavicemi a pytlem, mám tady kousek od domu pěkný kopec a nesnáším když tu kamenitou cestu lemuje doslova koberec papírků, plechovek a cigaret, bohužel je tam vždy - nikdo se neobtěžuje kruci fix odnést si ten pitomý nedopalek domů a vyhodit ho, raději hodit jej do trávy. Místo toho se všichni spíš starají aby někde náhodou nezůstalo psí *****, mám novinku: ten exkrement (nemluvím vždy jako kněz, to jen kvůli blogu) tam zůstane podstatně kratší dobu a je zemině podstatně užitečnější než kus nějakého plastu. Nemyslíme na to, že krom nás tady žijí i jiné organismy a musí snášet co my z*******!!! Zakončil bych tenhle článek tím, že hlavně musíme doufat, že z té planety, klenotu vesmíru, neuděláme stejné peklo jakým bylo v době svého vzniku a pomoci tomu.

Opabinia

10. dubna 2016 v 14:15 | Martinoraptor |  Mořská monstra
Trochu to trvalo, ale konečně je tady další článek. Teď nemám moc čas, ale koncem dubna by se to snad mělo konečně zlepšit, zatím si užíjte popis tohoto zajímavého zvířete.
Dnes se zase po delší době vydáme do dob kambrických za velmi zajímavým, tehdejším tvorem rodu Opabinia z doby asi před 509 - 497 miliony lety. Nelze jej vlastně ani popsat jinak než jako bizarní a kuriózní. O tom jak moc atypický, všemu co známe je, vypovídá už to, že když jej v roce 1912 poprvé nalezl a na první veřejné prezentaci se pokusil popsat Charles Doolitle Walcott (americký paleontolog, ne ten zvěrolékař Usmívající se) publikum, včetně jeho kolegů, se mu nejprve smálo, domnívajíc, že se snad jedná o vtip. Jakožto jeden z prvních složitých živočichů se sice vyznačuje velikosti od hlavy k ocasu pouze 4 - 7cm (ačkoliv některé jiné odhady mluví o velikosti až desetinásobně větší), ale hlavně velmi neobvyklou stavbou těla. Samotný "trup" byl složený z 16 článků, z nichž každý nesl několik laloků s žábrami. Na ocase měl pak 6 dalších laloků odlišné velikosti. Opět byla nejnápadnější z celého těla hlava. Krom pěti výrazných očí ,umístěných na jakýchsi stopkách, disponovala dlouhým chobotem či ramenem - odborně nazývaným proboscis - zakončeným jakýmsi orgánem ve tvaru klepeta či druhé tlamy. Vypadalo to trochu jako nějaká pravěká obdoba vysavače, chobot byl i podobně jako hadice vysavače článkovitý a zřejmě i ohebný. Vzhledem ke způsobu fosilizace všech tří vzorků, které jsou známy se paleontologové domnívají, že se nejspíš zdržoval hlavně u mořské ho dna, v písku hledal chobotem kořist, chytal jí, pravděpodobně zabíjel a následně si je vsunoval do úst. Jelikož odborníci nenašli nic co by mohlo fungovat jako čelisti, jednalo se zřejmě o velmi malé tvorečky s měkkými těly jako vědecky nezařaditelná Amwiskia. Ač byla Opabinia velmi zajímavým tvorem (osobně patří mezi mé oblíbené kambrické tvory) vyhynula stejně jako mnoho dalších druhů živočichu. Příroda se tehdy zřejmě rozhodla - takhle tedy ne.