Březen 2016

Prehistorická Evropa: Britské souostroví

19. března 2016 v 10:43 | Martinoraptor |  Projekty
V tomto novém projektu jsem se rozhodl začít s Velkou Británií (v článku budu říkat "Velká Británie" a "Anglie", ale myslím tím celé Britské sousostroví) a to hned z několika důvodů. Tahle ostrovní země je podle mého jedna z nejúžasnějších na světě. Krom zajímavých zvyků, historie a sympatických a známých lidí nám i mnohé přinesla a dala by se nazývat kolébkou věd jako je geologie i paleontologie a stejně jako dnes měl i před miliony lety tento ostrovní stát co nabídnout. Jak se vůbec ostrovem stál?
Pro odpověď na tuto otázku se musíme vrátit na konec doby ledové na jih dnešní Británie. Dnes se tam rozprostírá takzvaný Beachy head - obrovský útes nabízející obdivuhodné scenérie a vyhlídku na moře. Před asi 10 000 lety však ukazoval ne moře nýbrž pevninu a led. Hladina oceánu byla tehdy níž a Británie tedy byla připojená ke zbytku Evropu a mohlo tam tak migrovat spousta zvířat, která v tu dobu žila tam případně na kraji Francie jako třeba obávaný jeskynní lev (v případě, že by jeskynní zvíře vůbec migrovat chtělo), několik různých druhů vysoké zvěře a nejspíš i mamuti nebo jiní chobotnatci. Na konci doby ledové se však planeta začala globálně oteplovat, i největší ledovce se rozpadaly a stahovaly zpátky na sever čímž se výrazně zvýšila hladina oceánu, zatopila tak velkou část krajiny a dala vzniknout Lamanšskému průlivu. Jak na tom však byla Anglie trochu dál v minulosti, kde bylo moře, kde pouště a co zde žilo?

Přesuňme se na takzvané Jurské pobřeží (JurassicCoast) si 120km dlouhé pláži a je to ideální místo pokud by jste si chtěli prohlédnout Anglii prakticky v jakémkoliv období druhohor. JurassicCoast totiž monitorovalo svět po 180 milionů let od Triasu až po Křídu. A by jste tam plavali s desítek, možná stovkami druhů korýšů, ostnokožců, plesiosaurů, pliosaurů, žraloků a samozřejmě ryb a kdyby jste se hodně (myslím fakt hodně!!!) správně trefili mohli by jste dokonce pozorovat jak umírá Ichtiosaurus jehož za 150 milionů let najde jedenáctiletá Mary Anningová. Naopak dál do vnitrozemí, v té době mořem rozkouzkované Anglie, pryč od Jurrassic coast se nacházel ráj roztodivných savců a hlavně dinosaurů, například Baryonyx, samozřejmě Iguanodon a Megalosaurus. Rostly zde zatím jen jehličnatými lesy, cykasy, stromové kapradiny a přesličky.

Myslím, že ty co mě trochu znají - nebo pravěk - alespoň napadlo, že se teď podíváme trochu dál, do období Karbonu. Ten má sice největší zastoupení fosílií hlavně ve Francii, ale poprvé byl popsán právě ve Velké Británii a pochází odtamtud několik druhů zajímavých živočichů. Celkově to bylo dost zajímavé období po celém světě a kdybychom se do Karbonu vrátili, první co by nás zarazilo by bylo asi horko a složení vzduchu. Dnes je ve vzduchu asi 21 % kyslíku, v Karbonu to bylo 35%! Dalším velkým rozdílem bylo postavení, v té době byl na Zemi ještě jeden Pangea a Anglie se nacházelJistě bychom mohli historii Anglie a Irska studovat ještě víc podrobněji, jít do hloubi a odhalit ještě úžasnější tajemství, ale myslím, že ani nemusíme. Jasně jsme se přesvědčili, že v jakékoliv éře, epoše či století byla tato země nesmírně zajímavá, dala vzniknout ohromným živočichům, přírodním krásám i úsměvným tradicím a na každý pád měla důležitý vliv na svět kolem sebe. Co víc říct?a přímo na rovníku. Místo mystických nestvůr by jste tedy i ve Skotsku našli spíš husté pralesy gigantických přesliček a kapradin a na každém kroku by jste se bořili do bažin a močálu. V tomto teplém prostředí se skvěle dařilo obojživelníkům, takže by jste mohli vidět druhy jako byl třeba 3 metrový Proterogyrinus nebo velmi specializovaný Crassigyrrinus jehož nenajdete nikde jinde - jen ve Skotsku. Vysoký obsah kyslíku v atmosféře znamenal, že vyrostl i hmyz a relativně by jste mohli být ohroženi velkými škorpiony - jako Pulmonoscorpius, pavouky - třeba Megarachne, teoreticky stonožkami - třeba Arthropleura (ta teda byla býložravá, ale zase měla 3 metry a i dnešní stonožky se umí bránit). Nad hlavami vám mohly poletovat obrovské vážky (Meganura), šídla atd. Hlavně, ale nesmím zapomenout na úžasnou skupinu tvorů jenž v té době vznikla, plazy. Ač je to neuvěřitelné, právě ve Skotsku se před 312 miliony let vyvinula malá "ještěrka" Hylonomus - první nezpochybnitelný plaz. Od tohoto drobného ještěra lovícího hmyz (Jak to funguje? Některý hmyz se v důsledku kyslíku zvětší a jiný zase ne? Zvláštní.) se v budoucnu bude odvíjet vývoj všech druhů plazů, vzniknou dinosauři i savci.
Jistě bychom mohli historii Anglie a Irska studovat ještě víc podrobněji, jít do hloubi a odhalit ještě úžasnější tajemství, ale myslím, že ani nemusíme. Jasně jsme e přesvědčili, že v jakékoliv éře, epoše či století byla tato země nesmírně zajímavá, dala vzniknout ohromným živočichům, přírodním krásám i úsměvným tradicím a na každý pád měla důležitý vliv na svět kolem sebe. Co víc říct?

No, první díl je u konce, musím říct - nejsem na něj nějak zvlášť hrdý, ale zase na druhou stranu zírám kolik se mi toho nakonec povedlo sepsat.

Piktské zvíře

11. března 2016 v 21:04 | Martinoraptor |  Kryptozoologie
Pracoval jsem na prvním dílu Prehistorické Evropy a pak mi došlo, že mám vlastně i jiné rubriky, které jsou teď opuštěné. Nedalo mi to a něco jsem sepsal, takže doufám, že se vám tohle podivné zvířátko bude líbit.

Předmět: Podivný mořský tvor
Kontinent: Evropa, Skotsko

Už jsme si asi zvykli, že kolem Skotska se tak nějak celkově dějí podivné věci. Magické mlhy, gigantičtí červi, obří blíže neidentifikovatelní tvorové mrkající na turisty z jezer a hlavně ... muži skákající v sukních (kiltech, no) hrajíce přitom na dudy. Nikoho už tedy asi zřejmě nepřekvapí, že by tam v té krajině mohlo žít ještě něco děsivějšího a určitě staršího. První zmínka o dnešním zvířátku vlastně pochází z 10 století n.l kde sever dnešní Británie obývali staří Piktové, známí hlavně svými dokonalými kresbami živočichu,
jenž skutečně pozorují a vídají kolem sebe. Z jejich nákresů na ozdobných kamenech jsou dobře patrní jeleni, koně či různé druhy dobytka. Zřejmě je však fascinovalo ještě jiné zvíře. Toto "Piktské zvíře"(jak byl tvor pojmenován) tvoří téměř polovinu všech nákresů a zachycuje tvora s velkou, protáhlou hlavou krátkým silným krkem, oválným tělem a hlavně čtyřmi velkými ploutvemi. Na většině obrazech bývá často vyobrazován podivný trn, který by teoreticky mohl sloužit jako jakýsi náznak dýchacího otvoru a tím i faktu, že zvíře muselo čas od času k hladině aby s e nadechlo.Velikost je poněkud neznámá
protože z kamenů se to moc špatně poznává a ač byli Piktové skvělí malíři zřejmě je nenapadlo načrtnout tabulku velikostí (i když by to po 100 letech stejně asi nebylo nic platné). Možností je hned několik. Mohlo se jednat o zkreslené kresby delfína či jiné mořské savce nebo plazy. Dal jsem si práci a podíval se na skupiny všech živočichu v moři, kteří by teoreticky pasovali. Když už jsem našel jakžtakž čtyři ploutve (spíš dvě a pak ploutvovitý ocas, ale…) chyběly dlouhé čelisti. Když najdu dlouhé čelisti a správný tvar těla, chybí ploutve a fakt, že žije v Austrálii. Další možností je samozřejmě výmysl a legendy, ale to vyvracejí nejen příliš častá vyobrazení, ale i shodu prakticky ve všech detailech zvířete. Zkrátka ať už prohledáme knihy i internet křížem krážem a podíváme se na prokazatelně existující druhy zavádí nás to opět do pravěku, konkrétně do období Jury před 160 miliony lety. Tehdy na Zemi žily desítky druhů přesně takových živočichů v mnoha velikostech. Od 3 až po 20 metrů. Proti, tady hovoří fakt, že když Jura skončila ujala se vlády nad mořem ještě děsivější a dokonalejší forma mořských plazů a tato zvířata byla považována zcela za vyhynulá na konci doby dinosaurů. Naopak pro hovoří přesnost kreseb jenž nejblíže odpovídají rodu Peloneustes. Jednalo se o malého pliosaura, okolo 3 metrů dlouhého žijícího na území dnešní, překvapivě právě Anglie. Jeho velikost mu teoreticky mohla pomoci přežít stejně jako žralokům, krokodýlům, savcům, ptákům a možná i některým i dinosaurům. Je to jistě poněkud neuvěřitelné a nepravděpodobné, ale ne nemožné. Například latimérie podivná. Tato, skoro jako člověk velká, ryba se vyvinula již před 360 miliony lety a před 70 miliony lety zase vyhynula. Nic neobvyklého, kdyby jí v minulém století neobjevili jak si poklidně plave poblíž Afriky. Na začátku téhle rubriky jsem se rozhodl, že nebudu podléhat nadšení, unáhleným teoriím či ničemu podobnému. Lhát o něčem co chce druhý slyšet je velmi snadné a já se bál abych tomu "nepodlehl". Z dostupných informací se však kupodivu právě přežívající druh malého plaza v celém širém oceánu zdá nejpravděpodobnější a já to mohu uzavřít akorát tím, že zatím nebyl dán jediný důkaz mluvící o opaku. Bohužel to však bylo právě 10. století a pokud by snad nějaký pravěký tvor přežíval bojím se, abychom ho za tu dobu nestihli zcela zahubit.

Určitě pište vaše názory, jsem opravdu zvědavý co si myslíte vy. Pokud budete mít případně zajímavou teorii mohl by to později do článku přidat (přirozeně pod vaším jménem), čím zajímavější to bude, tím líp.

Postosuchus

4. března 2016 v 14:27 | Martinoraptor |  Druhohorní tvorové
Postosuchus, v překladu zhruba "krokodýl z Postu (město v Texasu)" byl druhem archosaura z pozdního triasu - tedy z doby asi před 221 - 203 miliony lety. V oblíbeném dokumentu Putování s dinosaury byl líčen jako ohromný predátor, větší než člověk. Ve skutečnosti byl trochu menší, na délku, a to i s ocasem, opravdu měřil kolem 4 - 5 metrů, ale na výšku jen asi metr. Jeho váha se pohybovala v rozmezí 250 - 300kg. Byl tedy asi jako větší, dravější pes (ačkoliv uznávám, že údaje o jeho pravé velikosti se trochu rozcházejí). I když možná ne ten největší, byl Postosuchus určitě velmi nebezpečný a obávaný postrach tvorů jako Desmatosuchus nebo Placerias. Měl masivní čelisti s dýkovitýmizuby, protáhlý krk, celkem krátký trup a dlouhý ocas. Přední končetiny výrazně menší než zadní, spolu se stavbou páteře to vedlo k myšlence, že by se Postosuchus - podobně jako jeho menší příbuzný Euparkeria mohl pohybovat i po zadních nohách. To by mu dávalo výhodu i při lovu. Kdyby se postavil na zadní dostal by se skvěle ke krku i větších zvířat než byl sám nebo by je mohl zkrátka líp povalit na zem a tam dodělat. Prokázáno to však myslím nikdy nebylo. Vědecky popsán byl v roce 1985 a dnes jsou známy dva druhy P.kirkpatricki a P.alisonae. Ačkoliv byl Postosuchus jistě skvěle vyvinutý pro zvládání drsných podmínek Triasu, nebyl schopen přežít masové vymírání na jeho konci. Vlády se ujali dinosauři a Rauisuchidae, skupina dravých Archosaurů, navždy zmizeli.