Únor 2016

Pelagornis

24. února 2016 v 18:56 | Martinoraptor |  Třetihorní tvorové
Ptáci, jsou zde již asi 150 milionů let a dnes existuje několik tisíc druhů od úplně maličkých až po tvory větší než člověk. Někteří létají, jiní zase ne. Mezi největší létavé ptáky dneška patří třeba některé druhy albatrosa (rozpětí 3,5m). Dokonce však ani největší rozpětí a mohutnost jakéhokoliv dnešního ptáka však není nic proti ptákům jenž křižovali tuto oblohu v pravěku. Nejspíš největší, létající pták nese jméno Pelagornis. Jeho nevětší zástupce žil už pozdním Oligocénu, tedy asi před 27 miliony lety, ale jako rod přežil až do raného Pleistocénu. Rozpětí jeho křídel se odhaduje na asi 6,5 - 7 metru, možná i víc. Tím překonává i dosud největší létající pták, Argentavis. Stejně jako on a velcí ptakoještěři zřejmě naplno využívali velkou plochu svých křídel a spoléhali se hlavně na plachtění a ve vzduchu byl zřejmě schopen udržet se i dny a dosáhnout až rychlosti kolem 60km/h. Vzhledem k jeho ozubenému zobáku, vhodnému pro chytání ryb, usuzují paleontologové, že Pelagornis urážel velmi dlouhé vzdálenosti přes moře či oceány. Zuby jsou zajímavé i stířdáním, celkem pravidelně se střídá dlouhý a krátký zub. K převážně "mořskému" živočichu pasují i celkem krátké, podsadité nohy. Poprvé jej v padesátých letech devatenáctého století popsal paleontolog Édouard Lartet někde v severní Karolíně, ale teoreticky mohl být k nalezení po celém světě. Dnes jsou známy celkem čtyři druhy.

Tajemství Gasosaura: 3.část

12. února 2016 v 14:38 | Martinoraptor |  Příběhy
V prehistorické Číně se udělal mimořádně horký a slunečný den. Slunce osvětlovalo zelené vrcholky stromů a magicky se odráželo v jezerech a řekách. Bylo to jako ráj, krásný a mírumilovný. Ze zvířat vyprchala veškerá energie a nikdo na lov či boj zřejmě ani nepomyslel. Všichni se jen stáhli k vodním plochám nebo do stínu. Stejně jako Gas. Ten poklidně odpočíval na kraji lesa, pod jedním mohutným stromem. Pomalu dýchal prohřátý vzduch a užíval si počasí. Náhle uslyšel šustění a zahalil je stín. Líně otevřel jedno oko a spatřil samičku Darwinoptera jak přistála na stromě nad ním.Odfrknul si a oko zase zavřel. Tu samičku samozřejmě znal, sledovala jej už několik týdnu. Když něco ulovil byla tam obvykle první, často jí vídával jak se vznáší na obloze a už si na ní zvykl. Byla to jeho hlídka a uměla být i zatraceně prospěšná. Skvěle dokázala nalézt mršinu nebo jej varovat před nebezpečím ze strany větších predátorů. Mohla by bezpečně přistát vedle něj, ale Gas už si všimnul, že samička není na zemi ráda - raději se věšela za stromy, skály nebo alespoň velké sauropody. Chtěl znovu usnout když se krajinou rozlehl velmi hlasitý zvuk. Doslova trhal uši a překryl všechno jiného, bylo to jako řev nějakého gigantického tvora a neustávalo to. Gas se okamžitě vymrštil, rozhlížel se a pátral po zdroji. Nad sebou zahlédl samičku, která se rozčileně zvedla do vzduchu, do společnosti dalších ptakoještěrů a malých ptáků. "Řev" trval asi minutu a pak najednou ustal. Ptáci a ptakoještěři znovu přistáli a dinosauři se vrátili k odpočinku, vše vypadalo normálně a v pořádku.
Samička Darwinoptera klidně letěla pod korunami stromů a rozhlížela se po nějaké té svačince. Strašlivá vedra dosud neopadla a její osobní Gasosaurus tím pádem loví nebo alespoň chodí jen když už má opravdu hlad a tak se musela po něčem poohlédnout sama. Náhle pod sebou uviděla malé jezírko, mávla křídly a sestoupila na břeh aby se osvěžila. Bylo jí tam opravdu vedro. Ponořila zobák a okamžitě vyplašeně ucukla a kuckala vodu. Cítila jak má spálený krk a zobák. Voda v jezírku byla úplně vařící. Samička vztekle roztáhl křídla a chystala se vzlétnou když se opět ozval "mystický řev", ale tentokrát se k tomu začala i celá zem chvět jako by se tvor jenž doposud pouze zastrašoval dal do pohybu. Samička instinktivně mávla křídly už brzy již se vznášela nad stromy, ve vzduchu se cítila silná a v bezpečí. Vše se zase brzy uklidnilo a samička ještě celá překvapená a polekaná se vydala hledat svého Gasosaura, i její relativně nevyvinutý mozek si uvědomoval, že tady něco není v pořádku, nic na co by si pamatovala jí nepřipravilo na tohle a ona prostě nebyla schopná vymyslet vhodnou reakci, trochu jí to znepokojovalo…

Mých 10 nejoblíbenějších pravěkých tvorů

6. února 2016 v 9:43 | Martinoraptor |  Novinky a zajímavosti
10.Asijský příbuzný T-Rexe, Tarbosaurus (neboli "děsivý ještěr") žil na území dnešní Číny a Mongolska. Dosahoval délky obvykle 10 metrů a vážil 4 až 6 tun, byl tedy jen o něco menší než Tyranosaurus. Disponoval nejspíš velice silnými čelistmi a úctyhodnou sbírkou zubů, které mu byly jistě účinnými zbraněmi. Osobně je mi tento theropod z nějakého důvodu velmi sympatický a byl skvěle ztvárněn v WWD kde ohrožoval NigelaMarvena a Therizinosaura.
9.Pro někoho kdo byl vždy fascinovaný varany je jistě Megalania (nebo nově varanus priscus) zcela nepostradatelným článkem v mém žebříčku. Se svými 7 metry délky a váhou 600kg je to největší známý varan v historii a tím vlastně i největší suchozemský ještěr. Vyhynul asi před 40 000 lety, ačkoliv někteří kryptozoologové věří v opak.
8.Další na seznamu je sám pán pekelná ryba Dunkelosteus, z Devonu. Tento kuriózní mořský predátor dosahoval délky 10 metrů a váhy 4 tun. Ve své době to byl vrcholový predátor patřící do skupiny pancířnatých ryb. Vyznačoval se rybím pancířem jenž pokrýval asi 1/3 těla a ostrými kostěnými výčnělky sloužícími místo zubů. Jediné kousnutí by člověka rozpůlilo. Jednalo se o tak neobvyklého dravce, že se tady prostě musel umístit.
7.Jediným zástupcem býložravců na mém seznamu je Brontomerus ("hromové stehno"), jednalo se o neobvyklého sauropoda z Utahu z doby asi před 110 miliony lety. Měřil na délku asi 14 metrů a vážil tak 6 tun. Brontomerus měl velmi velké plochy pro upnutí svalů, to nejspíš umožňovalo vytáčet zadní nohy laterálním směrem do strany a jedna z teorií říká, že byl schopen rozdávat velmi silné kopance a potenciálně se tak bránit proti útokům predátorů.
6.Jedním z nejúžasnějších - podle mě - dravých dinosaurů byl Carnotaurus ("masožravý býk"). 70 - 75 milionů let starý zástupce skupiny abelisauridae byl asi 7 - 9 metrů dlouhý a 1,5 tuny vážící theropod. Nad očima měl dva výrůstky velmi připomínající býčí rohy a zajímavý je i svými velmi krátkými končetinami.Poslední zvláštností jsou asi slabé žvýkací svaly a relativně malé zuby - ani jedno z toho neodpovídá velikosti Carnotaura. Kdysi dávno mě oslnil v dětské pohádce "Dinosaurus" kde zahrál úžasnou roli, nejcharizmatičtější ze všech.
5.Existuje li skupina plazů, která mě fascinuje ještě víc než varani pak jsou to nejspíš hadi a právě jejich největší zástupce Titanoboa je dalším tvorem na žebříčku. Tento 60 milionů let starý had z úhelného dolu v Jižní Americe měřil na délku něco kolem 15 metrů a vážil asi 1 tunu. Vzhledem k té obrovské váze se nejspíš pohyboval hlavně ve vodě a živil se především krokodýly případně želvami. Jednalo se očividně o škrtiče teoreticky schopného vyvinout neuvěřitelný tlak.
4.Kdysi to byl můj favorit, ale dnes se Velociraptor ("plenitel" či dravý pták") ocitá až na čtvrtém místě. Byl to malý, rychlý a značně inteligentní mongolský theropod z doby před 80 až 70 miliony lety. Dosahoval délky 2 metrů a 1 metr výšky. Jeho oblíbenou kořistí byl nejspíš Protoceratops. Skupinové fosílie dokazují, že Velociraptoři žili a lovili ve smečkách. Byl to nejspíš opeřený druh, ale peří nepoužíval k letu. Byl zcela jiný než v Jurském parku avšak neméně smrtící a jeho hlavním znakem byl srpovitý dráp na zadních končetinách. Byl to jistě jeden z nejúžasnějších dinosaurů a nemohl jsem ho sem nedat.
3.Možná vás překvapí, že se zde objeví i Darwinopterus. Musím se přiznat, že sám nevím čím mě tento drobný pterosaurus tak okouzlil. Možná je to tím, že se může jednat o přechodový článek mezi bazálními a novějšími formami pterosaurů. V každém případě jsem si tohoto malého čínského - 160 milionů let starého - pterosaura oblíbil při psaní příběhu Tajemství Gasosaura. Živil se nejspíš malými dinosaury či prvními ptáky, možná savci.
2.Lev americký je dnes již vymřelá kočkovitá šelma a byl to jeden z největších poddruhů lva všech dob. Pochází z období Pleistocénu a byl asi o čtvrtinu větší než dnešní lev africký, dosahoval tak délky až 2,5 metrů. Na rozdíl od něj nejspíš neměl ani pořádnou hřívu a vypadal tedy asi spíš jako hodně "namakaná" lvice či tygr ussurijský. Lovil nejspíš jeleny, bizony, koně, možná mamuty a další velké býložravce.
1.No a finalistou je bezesporu Utahraptor (neboli "Utažský lupič "). Ta dravá inteligence a vynalézavost snoubící se s miliony let utvářenými vražednými instinkty. Až překvapivá ladnost, elegance a obratnost skrytá v nejspíš největším raptořím těle, dosahujícího délky přes 7 metrů. Dlouhé přední končetiny se třemi ostrými noži na každé ruce a typickým srpem na zadních nohách. To všechno ještě umocněno týmovým či dokonce smečkovým životem a samozřejmě i lovem dělali z Utahraptora elitního zabijáka, takového jenž má v historii vesmíru jen pramalou konkurenci. Na území Utahu se vyskytoval asi před 126 miliony lety. Je velmi pravděpodobné, že byl pokrytý peřím a připomínal tak značně nebezpečného ptáka a mé srdce si získal především díky jedinečné knize Červený raptor.


Tohle je můj názor, schválně zkuste napsat svůj a jsem zvědav kde se shodneme.

Informační článek+nový projekt

5. února 2016 v 10:00 | Martinoraptor |  Novinky a zajímavosti
Je toho hodně, ale začnu asi tím jak jsem nemocný. Krom banalit jako mírné teploty, kašle, bolesti v krku a podobně mám i velmi nepříjemý zánět spojivek, jako skoro vždy v tuhle dobu. Pro vás to znamená, že nejsem schopen napsat delší čláky nebo dokonce příběhy - je mi to líto. Jediné co by asi šlo je udělat žebříček mých nejoblíbenějších pravěkých tvorů. Na to totiž nepotřebuju příliš času ani internetu. Dole bude anketa jestli chcete, jindy bych to nedělal, ale teď... Další novinkou je nový projekt, který mám v plánu rozjet hned jak se vyhrabu z postele a dopíšu další čás Tajemství Gasosaura (nebo jak jsem to vlastně nazval). Plánovaný projekt asi pojmenuji Prehistorická Evropa a půjde o to, že v každém díle si vyberu nějaký Evropský stát a popíšu jej od prvohor až po čtvrothory. Jak se měnil, co tam rostlo, co tam žilo (což bude u některých států celkem těžké a jsem sám zvědav kolik toho napíšu třeba o Chorvatsku). Časem to možná rozšířím na celý svět, ale zatím plánuji jen Evropu.