Leden 2016

Brontomerus

21. ledna 2016 v 15:19 | Martinoraptor |  Druhohorní tvorové
Brontomerus mcintoshi("hromové stehno") byl rodem středně velkého, sauropodního, křídového dinosaura (období asi před 110 miliony lety). Dva jedinci - dospělý a mládě - byli nalezeni už v půlce 90. let minulého století v opuštěném dole na východě amerického státu Utah. Vědci si jich nejdříve příliš nevnímali, až později zjistili, že se jedná o nový a zajímavý druh, v roce 2011 jej pak popsali tři paleontologové, Taylor, Wedel a Cifelli. Dospělý Brontomerus byl dlouhý asi 14 metrů na délku, v kohoutku měl asi 4 metry a vážil až 6 tun. Na sauropododa to není zase tolik, ale i tak je to působivé. Své jméno získal díky svým končetinám, Brontomerus měl nejspíš největší stehenní svaly ze všech známých sauropodů, rovněž měl masivní kosti a jeho pánev naznačuje, že mohl svými končetinami dost dobře pohybovat do strany. Někteří vědci se domnívají, že je Brontomerus používal jako zbraň, mocnými kopanci zaháněl menší predátory jako byli například zástupci rodu Deinonychus nebo třeba Utahraptor, pokud ještě žil, by s poloviční velikostí mohl být zatraceně nebezpečný soupeř. Mohlo se také jednat pro přizpůsobení náročnému terénu. Mocné svaly také mohly pomáhat k rychlému zvednutí zvířete, ba dokonce k omezené chůzi po dvou. Zatím však víme jen to, že Brontomerus byl jistě velmi neobvyklý druh sauropoda a budem e doufat v další nálezy, odhalující víc o životě hromového stehna.


Darwinopterus

9. ledna 2016 v 12:58 | Martinoraptor |  Ptakoještěři
Když už píšu příběh ve, kterém hraje jednu z hlavních rolí Darwinopterus (respektive samička), bylo by hezké kdybychom si o něm alespoň něco řekli. Popsán byl v roce 2010 paleontologem LüJunchangem. Jednalo se o jednoho z jurských pterosaurů, žijící na území dnešní Číny asi před 160 miliony lety. Jednalo se o menšího ptakoještěra s rozpětím křídel asi 1 metr. Na první pohled se jednalo o dost bazálního ptakoještěra, stejně jako Rhaymphorynchus měl třeba velmi dlouhý ocas s kormidlem nebo ozubený zobák. Odlišoval se však důležitou částí těla, na dlouhém krku totiž seděla velká hlava. Popravdě, vynecháme - li ocas, hlava tvořila praktický polovinu délky celého těla a odborníci předpokládají, že Darwinopterus měl značně vyvinutý mozek - určitě více než starší ptakoještěři. Vzhledem ke směsici znaků pokročilých a bazálních pterosaurů jde zřejmě o přechodový článek mezi bazálními a pokročilými pterosaury - což je vlastně i důvod jeho jména, stalo se tak na počest Darwina. Jednalo se nejspíš o masožravce lovícího ze
vzduchu savce popřípadě malé dinosaury nebo plazy. Byl to nejspíš dost dobrý letec, skvěle přizpůsobený pro život v tehdejší Číně - ačkoliv to taky mělo své nevýhody. Ocas sice sloužil jako důležité kormidlo, ale zároveň značně znesnadňoval chůzi po zemi - což je nejspíš důvod proč jej evoluce u větších pterosaurů, kteří už se neproplétali hustým lesem, později vymazala.