Evoluce paleontologie 8.část: Užitečné horniny

4. února 2015 v 21:29 | Martinoraptor |  Projekty
Jak být paleontologem? Především to chce vystudovat, ale to by byla moc krátká část. V předchozích částech jsem se zaměřoval hlavně na tom jak paleontologové objevili první zvířata, přišli na to, že všechny organismy tady jen tak nejsou, ale vyvinuly se z těch co tady žily před miliony lety. Zmínil jsem se o několika významných vědcích v tomto oboru. Ještě jsem se, ale ani slovem nezmínil jak pracovali. Přirozeně jim to ze začátku moc nešlo, počátkem neměli tolik propracovaných metod a vyspělého vybavení, které se jistě hodí. Neměli ani zkušenosti. Opravdu nejsem paleontolog a v praxi netuším jak hledat a vykopávat pravěké tvory. Chce to, ale určitě velkou znalost hornin, které jsou nebo naopak nejsou vhodné k hledání zkamenělin:

-Magmatické horniny (vyvřelé), jako třeba žula, vznikají krystalizací z a při jejich erupci pak prudce vystřelí ven a zapálí les. Je naprosto zbytečné hledat v nich jakékoliv fosílie. Jediná šance je, že sopečný popel nebo chladnoucí láva polapí živočicha na útěku, kteří nakonec zkamení.
-Sedimentární horniny (neboli usazené) jsou úžasným zdrojem zkamenělin. Zvířata uhynou a kvůli přírodním faktorům - jako třeba déšť nebo vítr - je mrtvé tělo pokryto nánosem bahna nebo písku. Postupným stlačením se přemění v kámen a mrtvé tělo zůstane zachováno. Jedním z nejznámějším příkladů je asi allosaurus "Big al", ale tipnu si, že přinejmenším 90% všech fosilií pochází z kamenů jako pískovec, vápenec a křída - těmito horninami se budeme ještě zabývat.
-Metamorfované horniny (přeměněné) byly původně taky magmatické nebo sedimentární, ale při sopečných činnostech se zahřály. Výsledkem je tvrdá hornina jako například břidlice, všechny fosílie, které uvnitř byly se během zahřívání spálily a je tedy naprosto zbytečné něco takového hledat.
-Vrstvy sedimentárních hornin - Sedimentární horniny jsou nejen skvělým zdrojem zkamenělin, ale zároveň je to i jakási časová mapa. Protože se tvoří po vrstvách je to zároveň i jakási časová mapa ačkoliv v ní musíte umět číst. Hlavní princip, ale je, že čím níž tím starší vrstva většinou je. Úplně nahoře naleznete věci z nedávné doby, ale čím hlouběji se dostanete tím jsou zkameněliny starší. První paleontologové si uvědomili, že se tak dá určit, kteří dinosauři žili spolu a jak staří jsou. Je pravda, že tato strategie má slabinu, pokud se vrstvy horniny poruší nebo vykopou tak najednou bojuje Arsinoitherium s Allosaurem ani neví jak. Dnešní paleontologové tedy přešli k ještě přesnější metodě, každá vrstva horniny totiž obsahuje jiné množství radioaktivity - samozřejmě mírné. Vědci radioktivitu změří a tak určí s přesností na miliony let kdy živočich žil. Já vím, zní to trochu neurčitě, ale ze 4 miliard let je přesné víc než dost. Tím bych to pro tento díl uzavřel. V příštím a nejspíš i posledním díle se pokusím popsat několik oblíbených paleontologických metod - samozřejmě jen za předpokladu, že se mi povede získat dost informací aby to vůbec mělo cenu psát.

Doufám, že vám tato část něco dalo, neslibuji kdy nebo jestli vůbec bude další a možná poslední část.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 HAAS HAAS | Web | 5. února 2015 v 14:42 | Reagovat

Vážně hezký článek! My máme teda geologii tento rok v přírodopisu a po vzoru našeho učitele jí říkáme "šutrologie". :-D  :-D

2 HAAS HAAS | Web | 5. února 2015 v 18:38 | Reagovat

Jenže když se na to tak dívám, tohle je už 8. část, ne 6. :-D

3 blogplateosaurus blogplateosaurus | Web | 6. února 2015 v 20:15 | Reagovat

Velmi zajímavé.

4 dinosaurss dinosaurss | Web | 7. února 2015 v 18:03 | Reagovat

Nádherný článek! :-)

5 Antroz T6 Antroz T6 | Web | 9. února 2015 v 22:41 | Reagovat

Opravdu pozoruhodné, děkuji za další informace! Jak řekl Haas; "Šutrologie" je dost zajímavá věda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama