Říjen 2014

Kryptozoologie

31. října 2014 v 21:15 | Martinoraptor |  Kryptozoologie
Tak, zakládám novou rubriku, která (jak jste předpokládám poznali) se bude zabývat právě kryptozoologií. Naprosto nevím co mám k tomuhle úvodu napsat, snad jen to, že první článek by tu měl být už zítra (no jo, ten Martinoraptor furt něco slibuje a kde je třeba ten Prehistorický park co??? Nevěřte mu!Smějící se)

Poznávačka I

28. října 2014 v 12:45 | Martinoraptor |  Soutěže
Máme tu další soutěž, tentokrát poznávačku. Můžete v ní získat maximálně 8 bodů. Odpovědi mi opět raději posílejte na: marty.m293@gmail.com (jako text). Samozřejmě napište, že se hlásíte, z jakého e-mailu to příjde a co si přejete na diplom. Přeju vám hodně štěstí.

1) Zaniklý, jurský druh mloka
2) Asijský bratranec T-Rexe
3) Křídový druh mečouna
4) Obojživelník schopen vysílat elektrické výboje
5) Obří vážka z Permu
6) Největší Entelodont
7) Sauropod pojemnován po typu lodí
8) Duhový had z Austrálie

První rok: Kambrium

28. října 2014 v 8:41 | Martinoraptor
Představte si na chvíli, že jste se dostali zpátky do pravěkého světa. Momentálně se (třeba na palubě lodi) nacházíte na úplném konci období Kambria uprostřed oceánu - nikde žádná souš. Vlny klidně houpou vaši lodí a slunce peče. Samozřejmě však Kambrium není jen překrásným letoviskem. Atmosféra je tady prakticky nedýchatelná a tak si každou chvíli musíte vypomáhat dýchacím přístrojem. Víte, že na zemi nic nenaleznete, ale v mořích život naopak bují. Obléknete do neoprenu, na záda si berete dýchací bomby a noříte se do vody. Nejprve nevidíte nic než modré masy a hluboko pod vámi vidíte nejasné dno. Plavete níž a čím blíž jste tím jasněji vidíte. Vynořuje se před vámi úžasný prales podivných rostlin nejroztodivnějších barev a tvarů od tradičních, zelených řas, přes žluté korály až po purpurové "přísavky" rostoucí ze dna v párech. Mezi tím vším se v písku pomalu a líně pohybuje jakýsi druh primitivního členovce (snad Marrellasplendens) a jen kousek od vás se v písku pohybuje velký houf podivuhodně vypadajících živočichů - trilobiti. Představte si, že trilobiti jsou barevní stejně jako rostliny aby se mezi nimi skryli a nejsou jen šedí či hnědí. Filtrují mořské dno a hledají potravu. Najednou vám nad hlavou propluje podivný tvor. Nejprve se vylekáte, ale rychle zjistíte o co se jedná. Rod Anomalocaris. Na délku měří sotva 90 centimetrů, ale je to největší predátor těchto vod. Proplouvá nad barevným lesem vodních rostlin, pozoruje ho a vybírá si kořist. Chtěli by jste zůstat a pozorovat tento překrásný svět, ale vzali jste si málo kyslíku v očekávání, že se hned vrátíte a už musíte zpátky na loď.Viděli jste první pokusy přírody vytvořit život během prvního období prvohor, ale nyní nastává nové období, Ordovik. Stejně tak já jsem ve svém Pravěkém světě na konci prvního roku a místo živočichů a rostlin jsem vytvářel články o nich. Začal jsem nekvalitními pokusy, ale později jsem se (doufám) poučil, zlepšil a alespoň některé z nich zde opravdu září. Mé Kambrium končí a začíná nové období a nastanou zde změny, nové články, soutěže a rubriky. První změna je v aktivitě blogu. Během Kambria jsem se snažil abych měl článků hodně, často jsem je dělal na rychlo a podle toho tak i někdy vypadaly. V Ordoviku naopak nebudou články přibývat nějak často a pravidelně, ale zase se budu snažit aby byly dlouhé, obsáhlé, gramaticky správné a celkově aby zaujaly. Krom toho zde samozřejmě přibudou i nové rubriky (jako například rubrika o ptakoještěrech a kryptozoologii), projekty (neprozradím, částečně ani nevím Úžasný) a soutěže(jedna se zde objeví ještě dnes). Krom toho se vrátím k úplně prvním článkům jako Anomalocaris a trochu je vylepším. Také bych rád poděkoval jak všem přátelům, za to, jak pravidelně chodili na můj blog, psali komentáře a podpořili mě tím . Jsem jím velice vděčný a rovněž jim přeji spoustu skvělých nápadů na články a spousty nových návštěvníků. No a nakonec bych se rád zeptal jestli se vám líbí současný desing blogu nebo chcete změnu. Mě osobně se líbí….proč by taky ne? Smějící seSmějící se, ale pokud by jste chtěli něco nového nebo třeba měli sami nějakou představu a mě by se líbila nemám vůbec nic proti. Doufám, že se vám budou články líbit a ještě jednou všem děkuji.
Druhý obrázek pochází ze: http://siamotyran.blog.cz/

Evoluce paleontologie 6.část: Pomatení paleontologové

25. října 2014 v 14:23 | Martinoraptor |  Projekty
Na začátku tohoto projektu jsme si přiblížili začátky paleontologie a několik důležitých teorií. Zjistili jsme kdy a jak byli nalezeny první fosílie dinosaurů a první pohled na ně. V minulém díle jsme zjistili něco o jedněch z nejslavnějších paleontologů a jejich soupeření o to kdo objeví víc druhů. Krom Marshe a Copa tehdy žili i další významní paleontologové. Jedním z nich byl například Roy Chapman Andrews(1884 - 1960). Už v raném věku byl Roy celkem dobrodružné nátury, rád prozkoumával okolí a zajímal se i o zvířata - šlo mu zejména jejich preparování. Sám se to naučil a co si vydělal používal na školné v Beloit College. V dobách první světové války se věnoval pozorování velryb (případně i plazů - když měl možnost) a jen tak mimochodem prováděl špionáž pro státy Dohody. Andrews pracoval především v Asii a objevil mnoho druhů jako třeba Protoceratops andrewsi první dinosauří vejce, nové druhy Velociraptora, Oviraptora, Sauronithoides a další. Ačkoliv byl, ale takový nešika, že badatelé v muzeích začali poškozeným zkamenělinám říkat "Andrewsová práce" byl jeho životní příběh tak zajímavý, že se stal předobrazem světově známého dobrodruha dr. Indiana Jonese.
Dalším vědcem, který stojí za zmínku je určitě Ferdinand Hayden(1829 - 1887) o, kterém tu mám hezkou příhodu. Byl to vlastně americký geolog, který v roce 1856 objevil první dinosauří kosti v Severní Americe. Byl z toho nadšen (proč by taky nebyl ?) ovšem když (tím nejhorším možným způsobem) zjistil, že se nachází na území indiánského kmene Siouxů, radost ho přešla. Legrační je jak přesně se z té šlamastyky Hayden dostal. Když indiáni zjistili, že u sebe nemá zbraně, ale jen několik šutrů o, kterých si Ferdinand myslel, že jsou cenné dospěli k závěru, že je to cvok a pustili ho se slovy: "Běž si ty jenž sbíráš kamení" (no nezní vám to šíleně:-D).
Pak tady máme dva paleontology jejichž jména pravděpodobně znáte - jedním z nich je bristský paleontolog, přírodovědec a biolog Sir Richard Owen(1804 - 1892). Ten v terénu moc nepracoval zato však dal jako první jméno dinosaurům (Což bylo zřejmě jeho nejslavnějším činem). Owen myl dokonce v roce 1852 pověřen aby na pozemcích londýnského CrystalPalace (Evoluce paleontologie 4.část: První pohled na dinosaury) vyrobil modely dinosaurů v životní velikosti, které jsou tam k vidění do dnes. Vytvořit rekonstrukce mu trvalo něco málo přes rok a u příležitosti této události pozval Owen devatenáct hodnostářů na slavnost - ta proběhla v žaludku Iguanodona a aby si byl jistý, že slavnost proběhne ve "vzletném" styly rozeslal pozvánky ve tvaru pterosaurů.
No a nakonec tu máme posledního, paleontologa (a známého šprýmaře) Williama Bucklanda(1764 - 1856). Byl prvním profesorem na Oxfordské univerzitě. Do dějin vešel asi tím, že v hromadě šutrů rozeznal kosti masožravého dinosaura jenž dostal jméno Megalosaurus (neboli "obří plaz"). Po několik let pak Megalosaurus musel vypadat celkem zajímavě protože všechny kosti pocházející z masožravých dinosaurů byly klasifikovány jako Megalosaurus. Když tehdy žilo tolik skvělých paleontologů není divu, že se počáteční pohled na dinosaury měnil, rozvíjel a přibližoval se pravdě. Příště se tedy podíváme na "druhý pohled na dinosaury".
Už brzy očekávejte Prehistorický park.

Nalezen nový druh masožravého dinosaura!!!

22. října 2014 v 17:19 | Martinoraptor |  Novinky a zajímavosti
S potěšením konstatuji, že dnešní rok je velice bohatý na objevy nových druhů prehistorických zvířat a na počátků října byly v západní Venezuele nalezeny pozůstatky kyčle a holenní kosti nového druhu dinosaura. Pozůstatky jsou staré zhruba 200 milionů let ( pocházejí tedy z období spodní Jury) a byl to tedy jeden z těch nejranějších druhů a může to být klidně i předek T- Rexe. Ostatky byly nalezeny po téměř dvaceti letech zkoumání lokality. Nový, masožravý druh byl pojmenován Tachiraptor admirabilis. Rodové jméno pochází z venezuelského státu Táchira, raptor (jak všichni jistě víme) je v překladu dravý pták, ale často bývá používáno pro malé, masožravé dinosaury. To, že se jedná dravého dinosaura vědci předpokládají z tvaru nalezených kostí. Známí jedinci měřili zhruba 1,5 metru."Byl to úžasný zážitek, když jsem vzal do ruky první úlomek a dotkl jsem se holenní kosti tvora, který nebyl nikdy předtím spatřen. Když jsme pak nalezli pánev, okamžitě jsme věděli, že se jedná o nový poznatek ve vědě a zcela nový druh. Mohu s velkou hrdostí říci, že se jedná o druh Tachiraptor admirabilis," popisuje svůj zážitek Ascanio Rincon z Ústavu pro vědecký výzkum ve Venezuele. Vykopávky každopádně pokračují a možná si budeme moci brzy přečíst o dalším skvělém objevu.

Cryptoclidus na ranní pláži

18. října 2014 v 10:14 | Martinoraptor |  Moje obrázky

Doufám, že se obrázek líbí (a nebudou problémy se zobrazením).

Saharastega

17. října 2014 v 19:11 | Martinoraptor |  Země před dinosaury
Další tvor v této rubrice je dost známý temnospondyl, alespoň mezi těmi co se o pravěk zajímají. Jedná se o druh Saharastega moradiensis. Jak nejspíš víte - nebo jak jste určitě poznali ze jména - byl tento pravěký obojživelník nalezen na Sahaře (konkrétně ve státě Nigérie, v paleontologickém nalezišti: formace Moradi). Saharastega se tam vyskytoval asi před 260 - 250 miliony lety ( v období Permu) když byla Sahara zřejmě trochu vlhčí a tvor se musel vyskytovat v mokřinách či starých ramenech řek. První fosílie obojživelníka byly objeveny v letech 2005 - 2006 a zásluha patří paleontologu ChrisuSidorovi. Ačkoliv
celá kostra se nenalezla, je známá lebka, která stejně často řekne nejvíc. Celý živočich mohl mít na délku asi 1,5 metru. Hlava byla výrazně trojúhelníkového tvaru a měla malé, po stranách umístěné očnice a mně osobně trochu připomíná hlavu dnešních krokodýlů. Vzhledem k tomu, že horní patro (a pravděpodobně i to dolní, které však nebylo nalezeno) bylo opatřeno mnoha malými, ale ostrými zuby tak krokodýla možná kdysi opravdu vzdáleně připomínal. Nohy byly zřejmě zavěšeny po stranách trupu a ocas celkem krátký. Tvor byl určitě masožravý a jeho kořistí se nejspíš stávaly hlavně a především ryby. Sice neznám - nebo si teď nedokážu vybavit - žádný dokument ve, kterém byl Saharastega hrál, ale jeho popis se dá nalézt v knize Země před dinosaury a přirozeně i na internetu se toho o něm dá mnohé zjistit.

Purussaurus

12. října 2014 v 12:49 | Martinoraptor |  Třetihorní vládci
Během druhohor se na Zemi objevilo mnoho obřích krokodýlů, kteří byli (často) po miliony let postrachem jak různých vodních živočichů tak v některých případech i obřích dinosaurů. Když nastalo K-T vymírání byly tyto obří druhy ze světa vymazány, ale ve třetihorách se vyvinuly nové, zajímavé druhy těchto specializovaných plazů, které dobře splňovaly práci jejich předků (ačkoliv samozřejmě nemohli děsit dinosaury). Jedním z nich byl i obrovský druh Purussaurus žijící v


období Miocénu(asi před 8 miliony lety). Podle fosilních (většinou lebečních) záznamů - které byly nalezeny v Jižní Americe, především v Amazonii - se předpokládá, že mohl mít na délku takových 11 - 13 metrů, (z čehož byla jenom lebka dlouhá asi 1,4 metrů) a je tak jedním ze žhavých kandidátů na post největšího krokodýla všech dob (držím mu palce J). Podobně velcí byli ještě geologicky mnohem starší - pocházejí z mladší a starší Křídy - Sarcosuchus a Deinosuchu. Pravdou zůstává, že opravdová, velikosti těchto tří druhů je stále ještě nejasná a tak se všichni pohybují okolo těch 13-15 metrů. Purussaurus byl však přinejmenším největším a nejstrašnějším krokodýlem své doby a byl jedním z tehdejších, vrcholových predátorů. Patřil do čeledi Alligatoridae (česky aligátoři) a podčeledi Caimaninae (kajmani), což je zajímavé protože kajami jsou většinou relativně malé druhy krokodýlů - největší dnešní zástupce podčeledi je kajman černý, jenž měří asi 4 metry - žijící v Severní a Jižní Americe. Tlama byla tradičně mnohem delší než zbytek lebky a plná velkých (asi 11 - 12cm dlouhých), kulovitých zubů schopných účinně zachytit a následně způsobit smrtelná zranění případným, býložravým savcům, kteří se přišli dát poslední doušek vody. K lovu zřejmě používal stejnou metodu jako dnešní krokodýli. Purussaurus číhal v mělkých vodách a když se nějaký savec odvážil moc blízko tak po něm vyrazil, stáhnul ho pod vodu a následně kořist rozcupoval. Se svým silným ocasem a čtyřmi, rovněž silnými končetinami to byl navíc schopný plavec a mohl lovit například velké ryby, želvy, menší druhy krokodýlů nebo - když už ne suchozemské - vodní savce a případně ptáky. Nalezen a popsán byl v devadesátých letech 19. století za což vděčí brazilskému botanikovi a inženýrovi Joãovi Rodriguesovi. Dnes jsou známy tři druhy: P. brasiliensis, P. neivensis a P. mirandai.

Euoplocephalus

10. října 2014 v 11:23 | Martinoraptor |  Za dob dinosaurů
Euoplocephalus ( neboli "dobře opancéřovaná hlava") byl velmi zajímavým a k obraně přizpůsobeným druhem dinosaura. Dorůstal délky 6 - 7 metrů, v kohoutku měl asi 2 metry a vážit mohl něco kolem dvou tun. (To sice není tolik jako nejznámější zástupce jeho čeledi: Ankylosaurus, ale i tak je to celkem slušné.) Euoplocephalusbyl typickým zástupcem čeledi (jak už jsem naznačil a jak jste jistě poznali) Ankylosauridae: Celý hřbet a hlavu (a dokonce i oční víčka) mu pokrýval pevný, klenutý, kostní pancíř pokrytý trny a byl velice podobný želvímu


krunýři. Ocas byl typicky zakončen těžkou, kostěnou palicí se, kterou Euoplocephalusmával ze strany na stranu cítil - li se ohrožen a predátorovi mohl způsobit těžká, často smrtelná zranění. I přes tuto nebezpečnou zbraň byl Euoplocephalus, pomalý, samotářsky a celkem mírumilovný býložravec. Tlama byla zřejmě velmi široká a poměrně krátká a Ankylosaurid s ní zřejmě spásal především velmi nízko rostoucí vegetace. Co se týče zastoupení ve fosilních záznamů tak ty byly objeveny hlavně v Severní Americe - konkrétně v Albertě a dohromady je teď dobře znám z mnoha vzorků asi čtyřiceti samostatných jedinců takže je to asi nejkompletnější, doposud známý Ankylosaurid. Poprvé byl popsán v roce 1910 paleontologem LawrencemLambem a dodnes je znám jen jeden druh. Zobrazen byl například v knize Jak chovat dinosaury.



Evoluce paleontologie 5.část: Válka o kosti

6. října 2014 v 18:10 | Martinoraptor |  Projekty
Minule jsme si přiblížili jak vypadal první náhled na dinosaury a zjistili, že nebyl příliš přesný (abychom to přesně vystihli alespoň my - byli vedle jak ta jedle, ale všichni musí někde začít, že?) Po prvních několika nepřesných nálezech však zájem o dinosaury zásadně vzrostl a objevili se noví paleontologové. Mezi giganty své doby (ta doba se označuje jako devatenácté století) patřili především Othniel Charles Marsh a Edward Drinker Cope. Cope se narodil v Philadelphii, byl kvaker a později se stal profesorem na Pennsylvanské univerzitě. Zájem o zkamenělině se u něj poprvé projevil někdy v šesti letech když v muzeu viděl 30ti metrovou, zkamenělou kostru mořské plaza. Ačkoliv se ukázalo, že zkamenělina byla ve skutečnosti podvrh probudilo to v něm touhu stát se nejslavnějším a nejúspěšnějším paleontologem všech dob. Přesně tohle si, ale usmyslel také Othniel Marsh, který naproti tomu pocházel z bohaté rodiny a prvním profesorem paleontologie na univerzitě Yale se stal právě díky penězům. Byl to trochu hajzlík, který přesvědčil svého bohatého strýčka aby věnoval univerzitě Muzeum přírodní historie a on se pak stal jeho ředitelem. Ironii je, že ti dva jsou jedni z nejslavnějších paleontologů právě díky "válce" jenž započala někdy v roce 1868. Edward tehdy nalezl kostru Elasmosaura. Jeho popis však obsahoval několik závažných chyb (jako třeba hlava na opačném konci těla) na což Marsh nezapomenul poukázat.

obrázek pochází z: Děsní dinosauři Cope uznal, že se dopustil chyby, ale kdyby se to dostalo na veřejnost ohrozilo by to jeho cíl a tak se rozhodl, že získá zpátky všechny výtisky popisu. Podařilo se mu je získat všechny až na dva - ty totiž vlastnil bohatý Othniel Marsh, který se tím divadlem celkem slušně bavil (nedivím se mu). Cope to Marshovi nikdy neodpustil a oba paleontologové se začali předhánět kdo najde a popíše víc druhů. Tehdy se totiž paleontologové soustředili hlavně na samostatné druhy než na pravěk jako celek. Tito dva blázni našli dohromady během svého dlouholetého soupeření pře 130 druhů dinosaurů jako Allosaurus, Diplodocus, Stegosaurus atd. Často se však stávalo, že některý dinosaurus měl najednou šest jmen protože soupeři se vůbec neobtěžovali zjišťovat co našel ten druhý nebo jestli už ho náhodou nepopsali předtím. Pro paleontologii měli tito dva velký přínos, ale často jí i uškodili. Copea totiž Marsh tak otravoval, že po tom co dokončil vykopávky, vyhodil do vzduchu oblast dynamitem aby tam Marsh už nic nenašel což je jen hloupé mrhání zkamenělinami. (ačkoliv jsem si právě představil déšť fosílií).


Toto strašlivé soupeření trvalo do roku 1897 kdy Cope zemřel. I tak měl, ale poslední slovo: pojmenoval jednu fosílii Anisconchus cophater, což v překladu znamená "Křivozubý Copeův nepřítel". Othniel Marsh zemřel o dva roky později. Tihle dva, ale určitě nebyli jedinými zajímavými paleontology a v příští části se na některé z nich podíváme.