Prehistorický park: Očima Meganeury (1/2)

27. září 2014 v 9:38 | Martinoraptor |  Příběhy ze světa pravěku
Před asi 300 miliony lety se nad obřími, rozlehlými močály pravěkého Skotska začal rýsovat nový den. V celém močále zatím vládla mlha a sluneční paprsky se zatím marně snažily prodrat mlhou a hustými korunami, do nebe sahajících Karbonských stromů část dorůstajících 40 metrů (ale to často). Nad celou scenérií se vznášel mladý sameček obří pravážky rodu Meganeura. Tento jedinec, který se právě vydal na lov se teprve před chvílí se probudil a už dostal hlad. Letěl vysoko v korunách stromů a hledal nějakou možnou, chutnou kořist. Jak tak letěl začala se mlha rozplývat a sameček byl se svýma velmi vyvinutýma očima schopen dobře vnímat co se děje tam dole. Prales se postupně probouzel. Obří stonožka rodu Arthropleura se mírumilovně plazila a okolím a okusovala při tom kapradiny. Sameček samozřejmě věděl, že s Arthropleurou se nikdy nemůže rovnat a pokračoval dál. Na břehu jednoho z vodních toků se slunilo a pokřikovalo několik zástupců rodu Proterogyrinus. Tihle obři však stejně jako Arthropleura dorůstají asi 3 metry délky a sameček se jim se svým sotva půl metrem délky nemohl za žádnou cenu rovnat. Zamířil tedy trochu víc k vycházejícímu slunci, které ze své vzdušné perspektivy dobře viděl. Sameček ještě chvíli létal vysoko nad močály a hledal nějaké jídlo. Nakonec se však rozhodl změnit taktiku a zamířil níž k močálům. Teď letěl jen několik metrů nad vodou, kličkoval mezi kusy stromů, které vyčnívaly a stále si dával pozor na případné predátory. Za chvíli opustil vodu a vřítil se do lesa- Konečně zahlédl malého, zeleného plaza jak prchá. Sameček jej chvíli pronásledoval a pak se snesl a svou snídani chytil a zvedl do vzduchu. Plaz se zmítal a snažil se omlouvat, ale sameček pravážky už stoupal výš a výš a pořádně se do zmítající se "ještěrky" zakousnul. Jakmile se plaz přestal zmítat tak s ním přistál v jedné z korun kde začal kořist pomalu požírat.
Když byl hotov znovu se odlepil od stromu a zamířil k jezírku, které bylo poblíž . Jezírko už bylo na dohled když dole na zemi uviděl podivné tvory. Naprosto se vymykali tomu co kdy předtím viděl. Byli asi dva metry vysocí, stáli jen na dvou nohách a všichni drželi nějaké podivné klacky a kusy nějaké nepopsatelné hmoty. Sameček byl tak zaneprázdněn zjevem podivných tvorů, že si nevšimnul koruny stromu na, kterou míří a stejného tvora, který trčel z koruny. Jakmile si ho sameček všimnul okamžitě nabral výšku. Podivný
se naštěstí přikrčil a oba dva se těsně minuli. Samečka to celkem zaujalo. Ten tvor byl tak velký, že ho klidně mohl ulovit, ale on mu raději uhnul takže to buď nebyl predátor nebo se živil něčím úplně jiným než Meganeurami. S tímto zajímavým zážitkem vymazal na chvíli podivuhodné tvory ze své malé hmyzí paměti a dál se soustředil na věci nynější.

Sameček se velice brzy dostal z části lesa s celkem pevným podkladem do části lesa kde z výšky dobře viděl lesknoucí se vodu, plno bažin a čvachtavé bahno. V jednu chvíli si dokonce všimnul další Arthropleury, která se tam spokojeně krmila. Když sameček prolétal nad ní zvedla stonožka na chvíli hlavu, ale pak se zase rychle vrátila ke kapradinám.

Konečně se sameček dostal k jednomu z konkrétních jezírek. Bylo to to jezírko kde se kdysi sám jako larva živil a kde teď ve vzduchu létalo několik vážek jeho vlastního druhu - samci i samičky. Sameček zamířil k jednomu z kmenů u vody kde se to často hemžilo nějakou potravou. Náhle však na něj zaútočil jiná Meganeura. Vzhledem k tomu, že sameček už jedl začal před sokem rychle ustupovat a ten letěl za ním. Sameček jej zkusil setřást tím, že zaletěl do hustého porostu a pak zase těsně nad vodu. Náhle rychle změnil směr a letěl zas na toho divného tvora. Tentokrát si to, ale vůbec neuvědomil. Tvor se naštěstí opět přikrčil. Nakonec se obě vážky zastavily u jednoho ze stromů a začali kolem něj kroužit. Samečkův protivník do něj tvrdě narazil a ukázal mu své útvary na ocase. Zastrašoval jej. Vzhledem k tomu, že sameček už jedl se nechal a odletěl…

Omlouvám se za ty tři dny neaktivity (měl jsem toho moc a ve čtvrtek navíc nešla po většinu večera elektřina).
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 HAAS HAAS | Web | 27. září 2014 v 10:19 | Reagovat

Super!

2 dinosaurss dinosaurss | Web | 27. září 2014 v 14:03 | Reagovat

Nádherné!!

3 blogplateosaurus blogplateosaurus | Web | 27. září 2014 v 17:01 | Reagovat

Krásný příběh, velmi se těším na další část.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama