Prehistorický park: Očima Microraptora (4/4)

27. června 2014 v 17:32 | Martinoraptor |  Příběhy
Sameček dosedl na větev a pozoroval stádo Titanosaurů a pátral po tom podivném tvoru. Nic zatím neviděl, ale jasně jej cítil. Sameček věděl, že Titanosauři jsou tady aby nakladli vejce, ale to ho příliš nezajímalo. Titanosauří vejce byla většinou příliš velkým soustem, ale spolu s Titanosaury samozřejmě přichází i spousta hmyzu. Pak uslyšel pohyb vpravo mezi kapradím. Když se tam podíval uviděl toho podivného tvora a ten na něj ukazoval. Sameček vůbec nerozuměl jeho zvukům, ale zjevně toho tvora velice zajímal. …t tak zvláštní stvoření. Myslím, že proto, že je překonali ptáci. Microraptoři jsou podivným evolučním experimentem dinosaura se čtyřmi ptačími křídly. Tato a všechna ostatní tady žijící zvířata jsou v bezprostředním nebezpečí. Sopka se bouří. Musíme sebou hodit abychom Microraptory zachránili" vydával ty své zvuky a byl otočený ke své smečce. Potom zmizel zase v kapradí. Sameček si s tím chtěl ještě dělat hlavu, ale to už kolem něj proletěla jeho sestra a popadla do zubů jednu z larev na zemi. Sameček ještě chvíli pozoroval místo kde ten tvor zmizel, pak se odrazil od větve a zamířil k jedné stopě plné hmyzu. Rychle k ní přiletěl a kousnul do jednoho křupavého broučka. Byl dost velký, takže mu od tlamy kousek odpadl. Tak se staral o hmyz a o svůj prázdný žaludek, že úplně zapomněl na toho dvounohého tvora. Náhle uslyšel varovné volání své rodiny a ještě uviděl jak je jeho otec pokrytý nějakou podivnou pavoučí sítí, ale tahle byla gigantická a nebyla bílá. Bylo to velice zvláštní, sameček si nemyslel, že by tohle ten tvor dovedl. Jeho otec se ze sítě snažil dostat, ale zjevně byla docela těžká. To už k němu spěchali ti tvorové. Jejich vůdce dospělého Microraptora zvedl a strčil dovnitř nějaké hranaté a už napohled odpudivé věci. Otce to zřejmě nezabilo. Sameček viděl, že tam stále je a, že se hýbe i když to tam očividně bylo dost těsné a nemohl se tedy hýbat moc. Ostatní Microraptoři rychle vylezli na okolní stromy, vzlétli z větví a raději se od toho tvora více vzdálili. Sameček byl od něj naštěstí nejdál, takže se zatím nemusel bát a natáhnul se po červovi. Náhle uslyšel takové PUF a když se ohlédl tak jeho sestra už vězela v té síti a brzy nato skončila v té druhé hranaté věci. Sameček byl stále ještě dost daleko a říkal si, že by měl asi uletět, ale věděl, že až Titanosaurům skončí doba říje tak bude zase těší si opatřit potravu a musí tak využít každé příležitosti se najíst do sytosti. Natáhnul se tedy po dalším broukovi a vlastně ve stejnou chvíli chytila síť jeho matku, která se obezřetně krmila hned vedle samečka. Ten se lekl a raději se ještě více vzdálil. Zdálo se mu, že ten predátor už se snad musí mít dost. Rozhlédl se. Ostatní byli buď chycení nebo se
vypařili. Stejně tak si počínal hmyz. Sameček se tedy natáhnul pro posledního cvrčka když uslyšel známé PUF a přímo na něj dopadla ta podivná síť. Tak se vylekal, že nebýt toho jak strašně těžká ta síť byla tak by vystřelil asi až do korun nejvyšších stromů. Ten podivný tvor už chtěl proti němu vyrazit když se ozvala strašlivá rána, zem se zatřásla a sameček si uvědomil co se stalo. Takovou ránu už jednou slyšel. Když pootočil hlavu uviděl nad stromy stoupat dým. Sopka se probudila k životu a začala se zabíjením. Sameček byl sice celkem daleko, ale problém byl, že jen kousek za ním bylo stále ještě obří stádo Titanosaurů, které tahle rána vyděsila asi stejně jako samečka. Teď se však tyto kolosy hnaly přímo na něj a on byl zatím uvězněn v síti mezi tím neznámým tvorem a stádem panikařících a ne moc chytrých gigantů. Začal sebou zoufale zmítat. Tušil, že to je jeho konec, ale instinkt mu říkal aby ještě bojoval. Sameček začal ze zoufalství do sítě kousat a s radostí zjistil, že to jde. Když však noha Ttanosaura dopadla jen kousek od něj uvědomil si, že by to nikdy nestihl. Titanosaurus zvedal nohu a sameček pustil síť a jen sebou cukal. Stále ještě doufal, že se mu podaří osvobodit. Titanosauří noha mu už mířila přímo na hlavu. Samečka nikdy nenapadalo, že zemře takhle. Možná ho dostane Meilong nebo zemře při lesním požáru. V lepším případně se prostě jednou nevzbudí stejně jako jeho dědeček, ale tohle nikdy. Náhle ho něco strhla stranou a on rozpoznal toho dvounožce. Neměl nad tím podivným chováním čas uvažovat protože v křídle náhle pocítil obrovskou bolest. Zakvílel bolestí. Úplně se mu z toho motala hlava a měl pocit, že ti červi se zase dostanou na denní světlo. Jen matně si uvědomoval, že ho ten tvor nese pryč. "To bylo těsné" vydal zase nějaký zvuk a hladil ho po hlavě "Titanosaurus mu pochroumal křídlo, je to drobné zranění takže myslím, že bude v pořádku. Budeš v pořádku, že ano." Sameček byl tak šokovaný z bolesti a toho co se stalo, že neměl sílu se bránit, ale i kdyby jí měl tak by se zřejmě nebránil. Nevěděl proč ho ten tvor odstrčil, ale uvědomoval si, že z něj Titanosaurus málem rozšlápnul. "Ale ne, tamhle je velký mrak sopečného popela a Titanosauři míří přímo na nás. Můžeš ho vzít" vydal tvor opět zvuk a sameček se ocitl u jiného člena smečky. Tvor co jej zachránil běžel do lesa a smečka jej následovala. Sameček si moc neuvědomoval co se děje, ale stále chápal, že běžet přímo k té sopce není nejlepší nápad. Ti tvorové však byli vážně hloupí protože běželi přímo do toho velkého, šedého mraku. Když se smečka dostala z lesa tak sameček na chvíli v tom mraku skoro nic neviděl a dusil se. Zase se začínal bát, že to nezvládne když náhle uviděl jasné světlo
a náhle byl jinde. Dalo se tam dýchat, slunce jasně svítilo a v okolí zjevně nebyla žádná vybuchující sopka. Všude byly jen písek, podivné stromy bez listí a větví a v zadu se rýsoval les. Kolem se to hemžilo těmi tvory. Sameček to však skoro nevnímal. Byl z toho všeho moc šokovaný. Moc si nepamatoval co se stalo, ale věděl, že ho zase někomu předali, tentokrát nejspíš ženě protože se od samců výrazně lišila. Byl odnesen někam do nějaké jeskyně kde usnul…

O několik dnů poději už byl zcela zdráv a seděl na svém obvyklém místě vedle barevného ptáka, který se ukázal být velice přátelský a rád se s ním podělil o místo na, kterém obvykle sedával. "Nazdar vy dva. Jak se máte vy dva, ahoj. Mám pro tebe dobrotu, chceš burák?" To přišel ten tvor a natáhnul k němu ruku a v ní držel nějaké oříšky. Sameček si už zvykl na jeho přítomnost. Zjistil, že tenhle tvor asi nebude tak špatný. Natáhnul se pro ten oříšek co tvor držel. Chutnal mu. Ne, tenhle tvor určitě nebude tak špatný.

Npasat tenhle příběh mi z nějakého důvodu dalo celkem zabrat, zvlášť tahle část, ale myslím, že Jihoameričtí predátoři by už měli být lepší takže se snad zlepší i ta kvalita příběhu.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 blogplateosaurus blogplateosaurus | Web | 27. června 2014 v 18:11 | Reagovat

Krásné. Na blogu jsem napsal článek zcela nového typu.

2 dinosaurss dinosaurss | Web | 27. června 2014 v 21:33 | Reagovat

Zcela úžasné!! Takto nabitá a vzkvétající část se čte naprosto se zatajeným dechem, jsem fascinován..

3 HAAS HAAS | Web | 28. června 2014 v 10:34 | Reagovat

Moc pěkné... Zaujal mě hlavně ten první obrázek, jeden z mála, kde je vidět ovladač portálu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama