Masová vymírání (3/7+1)

25. června 2014 v 16:23 | Martinoraptor |  Projekty
Masové vymírání v pozdním Devonu se odehrálo asi před 375 - 360 miliony lety. V tu dobu vládly mořím velké a úžasně rozmanité ryby (nesporně jim kraloval Dunkelosteus) a na souš začali přecházet první obojživelníci. Stejně jako u toho předchozího vymírání jsou jeho příčiny dost nejasné a scénáře tedy dost různorodé, ale každý končí stejně. Vyhynutím 50% rodů, 19% čeledí a 70% všech tehdejších druhů. Teorie k tomuto vymírání hovoří o vulkanismu nebo i dopadu komety.

Za předpokladu, že dopadla kometa, náraz byl nejspíš tak silný, že by z povrchu smetl co se dalo. Následovaly by obří tsunami, změny výšky hladiny a možná, že i teploty oceánů. Poslední teorie mluví o nadměrném vulkanismu a vlastně i globálním oteplování. Kvůli tak zvanému plášťovému vele-hřibu. Masy roztavených, žhavých hornin, které se odtrhly od zemského jádra a oceán magmatu tak stoupal na povrch. Během své dlouhé cesty deformoval planetu zevnitř a když se dostal až na povrch následoval problém. Země se začala třást, teplota jak ve vodě tak i na souši stoupat. Všechny sopky na planetě chrlily magma, kusy rozžhavených hornin a obrovské mraky jedovatých a horkých plynů se octly jak v atmosféře tak ve vodě. Magma, plyny a mnoho jedovatých látek vodu otrávily a zahřály ji na tak vysoké hodnoty, že se všechno v okolí udusilo a uvařilo. Výbuchy také zapříčinily rozpínání tektonických desek a tehdejší kontinenty se začaly přesouvat a lámat. Se stoupající teplotou se začaly odpařovat galony vody a hladina oceány poklesla. Rostliny navíc spotřebovávaly už tak vzácný kyslík a vysávaly jej z oceánů. Život v mořích byl otrávený, uvařený a dusil se. Jinak tomu bylo na souši. V tu chvíli se hodilo být obojživelníkem. Když voda mizela, obojživelníci mohli vylézt na souš. Život tam sice nebyl žádný med, ale byla to výhoda protože stačilo jen trochu vody. Bohužel brzy nato se klima rychle změnilo a asi na 1,5 milionu let byla Země pokryta sněhem a ledem. To bylo na většinu živočichů co přežily první fázi vymírání prostě moc. Svět byl prázdný, ale ne na dlouho. Když hřib konečně vyhasnul, mohla se země zase začít zotavovat a použila k tomu překvapivých zdrojů. Rostliny, které kdysi pomohly masovému vymírání planetu pustošit, ale tehdy naopak pomohly. Rok co rok vytvářely kyslík, ničily plyny a klima se začalo opět oteplovat a zhruba před 359 mil. let je v ozduší 35% kyslíku - to je nejvíc v hsitorii země. Začíná nové období prvohor - Karbon. V něm s vytváří nové typy a rody živočichů. Život tedy bují dál.
Doufám, že se vám tento článek líbíl. Jestli ano nebudu se zlobit za nějakou tu hvězdičku Mrkající
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 blogplateosaurus blogplateosaurus | Web | 25. června 2014 v 17:26 | Reagovat

Pěkné.

2 dinosaurss dinosaurss | Web | 25. června 2014 v 18:06 | Reagovat

Vysoce kvalitní článek, super!!

3 HAAS HAAS | Web | 25. června 2014 v 18:47 | Reagovat

Opravdu moc pěkný článek, těším se na příští část!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama