Prehistorický park: Očima mamuta (3/4)

6. května 2014 v 18:53 | Martinoraptor |  Příběhy
Samice pomalu přistupovala k mrtvé sestře v jámě. Byla velice slabá. Zrovna sama odrazila skupinu lovců, ale neobešlo se to bez zranění. Bok kam jí bodl lovec jí pekelně bolel a spolu s velkým hladem a žalem ze ztráty sestry to byla pěkně nebezpečná kombinace. Ohnala se chobotem a vyrazila jeden oštěp z těla své mrtvé sestry.Z hlouby hrdla zabrumlala, snažila se komunikovat se sestrou. Věděla, že je to marné, ale prost to musela zkusit, snad je tu ještě naděje, že přežila. Pak něco uslyšela a konečně uviděla několik lidí stojících na druhé straně
potoka. Byli jiní než ostatní. Měli něco podivného na hlavě, místo v kůži jiných zvířat byli oblečeni v něčem nepopsatelném. Někteří z nich drželi podivné velké věci na ramenou, jiní klaci zakončené válcovitým na pohled měkkým útvarem. Jeden z nich se přiblížil mnohem blíž než ostatní. Nevypadalo to, že jí chce ublížit. Instinktivně se však k němu otočila aby ho varovala. Sama však cítila jak směšně vypadá, chobot sotva uzvedne, uši zplihlé a proti chladu, který cítila jí nepomáhala ani ta srst. Motala se jí hlava. Člověk vkročil do potoka. "Pojď sem malá, zůstaň v klidu, hodná" vydal ten člověk zvuk. Nesnažil se jí zastrašit. Samice sice nevěděla co to ten člověk říká, ale podle tónu hlasu pochopila, že jí chce uklidnit. Samici se znovu zatočila hlava, poklesla v kolenou a spadla na zem. Člověk se přibližoval, prošel potokem a stanul hned vedle ní. Ostatní lidé už se taky přiblížili. "Populace mamutů se zmenšily kvůli změně klimatu ale jejich vyhynutí způsobilo tohle" ukázal člověk na krví promáčený sníh, vedle oštěpy probodané samice. "nadměrný lov pravěkých lidí a nejhorší je, že jsme se nepoučili i v jednadvacátém století, tohle provádíme vzácným druhům zvířat" vydal člověk znovu nějaký podivný zvuk. Poodešel kousek dál do sestry, zvedl zlomenou tyč a prohlédl si ji. "Kvůli tomu určitě,vypadá tak špatně. Je to zlomený oštěp. Pravděpodobně bránila tu v té jámě a tak napadli i ji. Tady v rameni je vidět rána, začíná otékat. Musíme rychle něco udělat jinak by z toho mohla být vážná infekce" vydával zvuky člověk a při tom střídavě ukazoval na samici,její sestru a oštěp. Člověk pak odhodil oštěp, něco vytáhl z toho co měl na sobě nějakou černou věc a řekl do ní: "Haló, máme tady zraněného mamuta, prosím přijeďte co nejrychleji!" Pak věc schoval a opět se obrátil k samici. Měla by z něho být nervózní, ale nebyla. Nějak cítila, že jí ten člověk nechce ublížit. Možná podle toho jak mluvil nebo snad kvůli toho, že už měl plno možností k tomu na ní zaútočit, ale nic jí neudělal.
O něco později dorazili další lidé na podivných, vrčících zvířatech. Sesedli z nich a začali zabodávat do země nějaké tyče. Jeden z lidí přistoupil a něco vytáhl. Chvíli se na ní díval a pak z té černé, dlouhé věci vyrazilo něco malého a zabodlo se jí to vedle rány do ramene. Samice chvíli čekala, že na ní zaútočí i ti ostatní, ale tohle bylo očividně všechno.
O několik hodin později už se samice cítila líp. Nebyla ještě o moc silnější o vyrovnání se se ztrátou své sestry ani nemluvě, ale už s ní, alespoň netřásla zima. Jak padala tma většina lidí pomalu odcházelo do podivné, lehké kopule, kterou si postavili. Nakonec tam zůstal jen ten jeden člověk co se k ní poprvé přiblížil. Posadil se ke kopuli, vytáhl nějakou zářící věc a pozoroval okolí. Občas přišel blíž k samici, dotknul se chobotu nebo se podíval na ránu. Samice to neuměla vysvětlit, ale byla mu za to vlastně vděčná. Byla už úplná tma když samice zbystřila. V lese cosi chodilo, vlci. Za normálních okolností by vlci pro ni nepředstavovali problém, ale teď určitě ano. Náhle vyrazili. Přeběhli přes celou mýtinu. Člověk se narovnal, vzal několik kamenů a začal je po vlcích házet. Mával světlem, házel kameny a řval na vlky něco jako: "Nechte ji být, nechte ji být!!!" Samice byla malátná, unavená a zraněná. Ve světle zářící věci v rukou člověka moc neviděla, ale po mnoha štěkání, vrčení a nechte ji být se vlci se nakonec stáhli. Člověk vzal nějaké tyče a přiblížil se k samici. Ta si nejdřív myslela, že chce zaútočit na ní, ale on jenom zabodl větve do kruhu kolem ní. Pak větve zapálil takže kolem ní vytvořil nějakou ochranou bariéru. " Jsi v pořádku" vydal zase zvuk a pohladil jí po chobotu. Samice se konečně úplně uklidnila, pak už jí přemohla únava. Zavřela oči a ponořila se do spánku...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 HAAS HAAS | Web | 6. května 2014 v 19:21 | Reagovat

Super příběh!

2 blogplateosaurus blogplateosaurus | E-mail | Web | 6. května 2014 v 19:25 | Reagovat

Velice zajímavé a srandovní ty prehistorické parky očima ...   . Nejvíce jsem se smál u věty : O něco později dorazili další lidé na podivných, vrčících zvířatech.

3 HAAS HAAS | Web | 7. května 2014 v 11:55 | Reagovat

[2]: Mě se zase nejvíc líbí, jak popsal ty kamery a mikrofony.

4 dinosaurss dinosaurss | Web | 7. května 2014 v 14:53 | Reagovat

Ano, přesně tak, je to úžasné a také se mi moc líbí, jak popisuješ ty různé věci, co vlastně zvířata vůbec neznají a možná si to tak myslí i doopravdy :-D ,..nádherná část!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama