Květen 2014

Eusthenopteron

31. května 2014 v 17:28 | Martinoraptor |  Mořští tvorové
Jméno: Eusthenopteron
Potrava:Dravec
Výskyt: pozdní Devon

Eusthenopteron byla pravěká ruby patřící do skupiny lalokoploutvých - což je skupina ryb jenž vznikla před 410 miliony let a vyhynula před 65 miliony let , žijící zhruba před 385 miliony lety v období pozdního Devonu. Tato ryba je velice dobře známá z četných fosilních nálezů
pocházejících především z Evropy a některé i z Ameriky. Někteří vědci si myslí, že Eusthenorpteron měl překvapivě blízko k prvním tetrapodům jako Tiktaalik nebo Acanthostega. Poprvé nalezl Joseph Frederick Whiteaves v roce 1881 v provincii Quebec. Dnes jsou známy dva druhy tohoto živočicha: E. foordi a E. savesoderberghi. Původní vyobrazení této ryby ukazovalo, že se vyvíjela na souši, ale později se paleontologové shodli, že to byl ve skutečnosti vodní tvor. Eusthenopteron byla skoro dva metry dlouhá (přesně metr osmdesát - tedy jako průměrný, dospělý člověk) ryba. Nejmenší nalezený exemplář Eusthenopterona patří do druhu foordi a měří sotva 2,9 centimetru. Tlama byla plná ostrých zubů a měla silný skus. Eusthenopteron byl viděn třeba v dokumentu: Zvířecí armagedon - 2ep když v obrovském hejnu táhli naklást jikry a v učebnicích byl uváděn jako "chybějící spojovací článek".

Zítra dám na blog další díl Prehistorického parku. Mimochodem, ke Dni dětí jsem dnes dostal několik dokumentů takže se můžete těšit na nové přírůstky do rubriky o dokumentech.

Styracosaurus

30. května 2014 v 18:58 | Martinoraptor |  Druhohorní tvorové
Styracosaurus ("ještěr s bodci") byl býložravý, ceratopsidžijící před 76 - 75 (období Křídy) miliony lety na území Severní Ameriky. LawrenceMorrisLambe ho v roce 1913 poprvé popsal. Jsou známy jeden nebo dva druhy: S. albertensis a S. ovatus. Je znám ještě S. parksi, ale tenhle Centrosaurus je nejistý, je totiž možné, že je to jen mladší jedinec druhu C. albertensis. S. ovatus byl však později inedtifikován jako samostatný rod a přejmenován na Rubeosaura. Z mého popisu druhů je jasné, že ve Styracosaurovi mají vědci docela guláš. Tento středně velký ceratopsid dosahoval délky 5,5 metru, váhy 2 - 3 tuny a na výšku měřil 1,8 metru - tudíž jako průměrný, dospělý člověk. Na rozdíl od Triceratopse, který měl na celé hlavě jenom tři rohy měl Styracosaurus jeden dlouhý, až 60 centimetrový roh na nose, který se mohl být nebezpečnou zbraní, několik velice dlouhých rohů na štítu a možná i nějaký malý růžek či výrůstek u čelistí. Zbytek těla bylo tradičně zavalité, se čtyřma silnýma nohama a krátkým ocasem. Styracosaurus pravděpodobně žil ve stádech. Tento dinosaurus je myslím vcelku známy a jeho popis je třeba v knize Atlas dinosaurů, byl ukázán třeba ve filmu Údolí Gwangi, tam ho však trochu zvětšili kde se utkal s nějakým teropodem - asi Allosaurem a byl viděn jistě i v jiných knihách a filmech nebo dokumentech.


Acanthostega

29. května 2014 v 18:04 | Martinoraptor |  Prvohorní tvorové
Jméno: Acanthostega
Potrava: Masožravec
Výskyt: pozdní Devon
Acanthostega ("trnitá klenba") byl prvohorní obojživelník žijící přibližně před 365 miliony lety v období pozdního Devonu. Poprvé ho v roce 1952 našli Erik Jarvik a Gunnar Säve-Söderbergh, ti nalezli jenom lebku. Je znám jen jeden druh: Acanthostegagunnari. Spolu s Ichthyostegou patří Acanthostega mezi nejstarší tetrapody. Někteří vědci dokonce Acanthostegupovažují za nějakého předchůdce Ichthyostegy. Tento prastarý obojživelník dosahoval téměř jednoho metru a vážil něco kolem 4 kilogramů. Měl plochou hlavu, krátké nohy a dlouhý ocas. Končetiny byly na těle obojživelníky zavěšeny podobně jako ploutve ryby. Na končetinách měl překvapivě mnoho prstů, měl jich osm. Podle stavby těla se dá soudit, že Acanthostega dokázal vylézt z vody a na nějaký čas se od ní vzdálit, ale šťastnější byl pravděpodobně ve vodě. Acanthostega se pravděpodobně specializoval na lov v mělkých vodách, které přetékaly malými rybami nebo malými obojživelníky. Jeho popis naleznete třeba v knize: Země před dinosaury.

Gigantopithecus

28. května 2014 v 15:40 | Martinoraptor |  Třetihorní tvorové
Jméno:Gigantopithecus
Potrava: Býložravec
Výskyt: Miocén až Pleistocén

Gigantopithecus ("obří opice") byl rod hominidů, který žil v Číně, Vietnamu a Indie před 8 miliony lety až do doby před 310 tisíci lety. Je to jeden z mála lidoopů, kteří přežili až do Pleistocénu. Jeho nejbližší příbuzní jsou pravděpodobně dnešní orangutani. Poprvé ho v roce 1935 popsal významný německo-nizozemský paleontolog a geolog Gustav Heinrich von Ralph Koenigswald. Jsou známy dva druhy: G. giganteus (překvapivě menší než druhý) a G. Blacki. Největší jedinci tohoto rodu dosahovali až 3 metrů a vážili až 550 kilogramů,
pro srovnání - to je skoro 3krát víc než samec dnešní gorily nížinné. Tyhle odhady však nemusí být správné. Našly se totiž jen zuby Gigantopitheca, ale ty mohly být vzhledem k poměru těla zvětšené. Ať už byly zuby zvětšeny nebo ne tak podle jejich tvaru se dá usoudit, že jedl hlízy, kořínky, plody, semena a možná i nějaké malé živočichy. Vzhledem ke své velikosti pravděpodobně se nemohl pohybovat po stromech, ale po zemi. Kvůli tomu pravděpodobně obýval stepi s příležitostnými stromy nebo skalami kde se Gigantopithecus pravděpodobně hověl. Jestli chodil jako gorila nebo po dvou není jisté, vzhledem k tomu, že nožičky se z těch vykopávek nějak vytratily. Byl viděn třeba v dokumentu: Putování s pravěkými lidmi.

Prehistorický park: Očima Microraptora (1/4)

25. května 2014 v 9:33 | Martinoraptor |  Příběhy
Bylo to ráno jako každé ráno před 125 miliony lety v pravěké Číně. V hustém lese, kde stromy nedovolovaly raním paprskům slunce prodrat se mezi korunami vládla ještě vcelku tma, ale nad prehistorickou Čínou už se začínal rýsovat nový den. Mimo les se pomalu probouzelo stádo obřích Titanosaurů a na hladině jezera nedaleko lesa se už odráželi první pterosauři. Ti svými hlasitými,volavými zvuky probouzeli ostatní živočichy v okolí. Mezi nimi byla i velká rodina Microraptorů. První se probudil jeden mladší sameček. Chvíli ještě ležel v dutině ve stromu kde jeho rodina přespávala a čekal až se probudí i ostatní. Kdyby byl větší tak by letěl sám, ale byl to teprve mladý samec, na svůj první lov se vydal před nedávnem. Po chvíli marného čekání se zvedl a pomalu přešel k otvoru a vyhlédl ven. Dole, kousek dál od hnízda sameček uviděl nějaký pohyb. Podíval se líp a zjistil, že je to samec Incisivosaura, který mává křídly a skáče kolem samice ve snaze ji upoutat. Sameček si nemohl pomoct, ale připadalo mu docela zajímavé pozorovat ty podivné, barevné dinosaury při námluvách. Náhle něco uslyšel za sebou a otočil se. Další členové rodiny se pomalu začínali
probouzet. Za chvíli už všech dvanáct Microraptorů postupně vyskákalo z dutiny stromu. Každý se rozletěl jiným směrem, ale nikdy nebyli moc daleko aby mohl některý s Microraptorů zavolat kdyby objevil kořist nebo kdyby měl potíže. Sameček to létání miloval. Rád se klouzal po větru níž a níž k dalšímu a dalšímu stromu. Měl rád jako mu vítr cuchá peří a také rád šplhal zase nahoru aby se mohl snést zase dolů. Sameček už byl docela daleko od hnízda, ale stále ještě neviděl žádnou možnou kořist až konečně něco postřehl. Byla to ještěrka. Zatím, ale ještě neměl dostatek zkušeností a praxe aby zvládl takhle rychlou kořist a on to věděl, ale instinkt říkal aby ještěrku nenechal jít a ulovil ji a hlas instinktu je silný. Sameček se zaháknul drápky za strom a pomalu šplhal níž. Když byl tak nízko, že už ještěrku ostře cítil odrazil se, rychle se snesl a drapnul po ještěrce. Ta však uhnula a rozběhla se do houští. Sameček Microraptora tušil, že už jí nedohoní, ale přesto se po ní ještě za letu vrhnul. Ještěrka zahnula a rychle vběhla do křovisek. Microraptor po ní kousnul, ale akorát moc ztratil výšku a musel přistát. Ještěrka utekla. Sameček Microraptora zklamaný a s prázdným žaludkem raději rychle
přiskákal k nejbližšímu stromu, věděl, že na zemi pro něj není bezpečno a tak on i ostatní Microraptoři žili na stromech . Když byl dost vysoko začal zase prozkoumávat okolí. Nejlepší šanci na úlovek představoval nějaký hmyz, ale to znamená dlouhé hledání. Sameček přistál na jedné větvi a zaposlouchal se do zvuků lesa jestli neuslyší volání některého člena rodiny. V dálce však slyšel jenom řev nějakých dravců. Zklamaně se zase odrazil od větve.
Připadalo mu to už jako věčnost co kroužil nad lesem. Pocit ještě posilovalo to, že už mu opravdu kručelo v břiše. Každou chvíli se zastavil na nějaké větvi a snažil se vyčenichat nebo najít nějakou kořist. Slunce už bylo skoro úplně nahoře když uslyšel hlasitý zvuk a velice rychle taky uviděl původce zvuku, stádo Titanosaurů se prodíralo lesem. Sameček věděl proč, Titanosauři šli do lesa jenom když chtěli naklást vejce a taky věděl, že když jdou lesem je všude plno hmyzu. Vzrušeně zavolal jak nejsilněji uměl a pak se odrazil od větve. Náhle se zem zatřásla. Microraptor se podíval směrem k sopce. Vždycky když se tohle začalo dít tak sopka během dne nebo dvou většinou začne chrlit černý mrak sopečného popela a otráví několik okolních kilometrů. Nic se naštěstí nestalo a tak se odrazil a vydal se směrem ke stádu Titanosaurů...

Shunosaurus

24. května 2014 v 12:31 | Martinoraptor |  Druhohorní tvorové
Shunosaurus ("ještěr ze Shuno") byl sauropodžijící na území Číny před zhruba 170 miliony lety, tedy ve střední Juře. První pozůstatky tohoto druhu byly nalezeny už v roce 1977 skupinou studentů a od té doby bylo nalezeno přes 20 téměř kompletních koster. V roce 1983 ho poprvé popsali a pojmenovali tři čínští paleontologové Dong, Zhou a Zhang. Je znám jen jeden druh: Shunosauruslii. Shunosaurus byl v mnoha ohledal jiný než ostatní sauropodi. Na sauropoda byl totiž malý: Měl 10 metrů na délku, vysoký byl asi 3 metry a vážil sotva 3 tuny takže úplný drobeček. Na rozdíl od ostatních sauropodů měl Shunosaurus nozdry nízko na čenichu a v tlamě - zahnuté nahoru a dolů takže asi fungovala jako nůžky - plno zubů s prodlouženými korunkami. Krk, vyrůstající ze zavalitého těla měl sotva dva metry dlouhý což jak uznáte není zrovna mnoho. Místo velikosti nebo rychlosti měl Shunosaurus před predátory jinou obranu. Vypadá to, že příroda se trochu inspirovala Ankylosaury a Stegosaury a Shunosaurus tak na ocas získal kostěnou palici osázenou ostny, která zjevně byla nebezpečnou zbraní. Tohle celé tělo držely čtyři krátké, mohutné ovšem zatím nevyvinuté končetiny. Shunosaurus je taky jedním z nejznámějších dinosaurů světa. Jeho popis naleznete třeba v knize: Atlas dinosaurů, krátká zmínka o něm je v knize: Svět dinosaurů a ukázán byl i v dokumentu: Pravda o dinosaurech kde doslova sežral co neměl.



Hroznýš královský

22. května 2014 v 15:02 | Martinoraptor |  Moje obrázky

Včera jsem se trochu nudil tak jsem se zabavil kreslením tohoto hroznýše (nebo co jsem to vlastně stvořil). Hodněkrát jsem opravoval, ale myslím, že konečný výsledek nevypadá úplně špatně. Doufám, že se vám taky alespoň troch líbí.

Toxodon

21. května 2014 v 17:51 | Martinoraptor |  Třetihorní tvorové
Jméno:Toxodon
Potrava: Býložravec
Výskyt: Pozdí Pliocén až pozdní Pleistocén
Toxodon ("ohnutý zubů") byl velký, býložravý savec žijící před 2,6 miliony lety až do doby před 16 000 lety na území Jižní Ameriky. Jedním z prvních přírodovědců, kteří Toxodona objevili byl Charles Darwin. Všechny ostatky Toxodona, které objevil pak později zaslal do Británie známému paleontologovi a přírodovědci Richardu Owenovi , který pak Toxodona roku 1837 popsal. Dnes jsou známy čtyři druhy Toxodona: T. platensis, T. darwini, T. chapadmalensisa T. ensenadense. Toxodon byl 2,7 metru dlouhý, 1,5 metru vysoký a asi 1,5 tuny vážící savec, který ze všeho nejvíc připomínal asi hrocha nebo nosorožce. Nejvyšší byl u ramenou. Na krátkém a silném krku trůnila více méně hroší hlava. V tlamě bylo mnoho řezáků, které zvířeti umožňovaly rostliny pořádně ukousnout. Podle postavení nozder se vědci domnívají, že Toxodon měl dobrý čich. Tělo bylo zjevně taky stejně masivní jako od nosorožce. To podpíraly krátké, silné nohy se třemi prsty. Kvůli postavení očí, nozder a uší se vědci původně domnívali, že byl Toxodon vodní živočich nebo alespoň obojživelník, ale teď je prokázáno, že byl Toxodon čistě suchozemským živočichem. Toxodon byl pravděpodobně schopen překvapivě rychlého běhu, ale co se ochrany proti predátorům spoléhal spíše na svou velikost.

Pokud vás to zajímá tak do konce týdne přibude první část Prehistorického parku očima Microraptora.

Styxosaurus

20. května 2014 v 15:33 | Martinoraptor |  Mořští tvorové
Jméno: Styxosaurus
Potrava: Nejspíš ryby a chobotnice
Výskyt: Svrchní Křída

Styxosaurusbyl pojmenován podlé bájné řeky Styx, která v řecké mytologii oddělovala podsvětí od světa smrtelníků. Styxosaurus žil před 83 - 80 miliony lety v období svrchní Křídy. Už na první pohled je jasně vidět, že Styxosaurus patřil mezi plesiosaury, konkrétně do skupiny Elasmosauridů, velkých plesiosaurů s extrémně dlouhým krkem. Jeho původní jméno znělo Alzadasaurus, ale to pak bylo změněno. Je znám jenom jeden druh: S.snowii. Na popsání Styxosaura se podílelo mnoho paleontologů. Poprvé jej nalezl Williston v roce 1890 V průběhu výzkumu se jmenoval různě nebo byl třeba považován za rod Elasmosaurus. Nakonec ho však v roce 1943 pokřtil Samuel Paul Welles. Jeho fosílie byly nalezeny na území USA, Kansasu a Jižní Dakoty. Styxosaurus mohl dosáhnout až délky 12 metrů z toho 6 metrů tvořil krk a vážil něco přes jednu tunu. Měl poměrně malou hlavu s tlamou vybavenou růžici překřížených, kuželovitých a ostrých zubů. Ty byly přizpůsobeny spíše k chycení a probodnutí kořisti než k jejímu rozkousnutí. Krk Styxosaura byl nesmírně dlouhý a nejspíš se mu výborně hodil když chytal ryby, dlouhý krk mohl rychle vsunout do hejna ryb a nějaké drapnout. Měl čtyři velké ploutve, které mu dávaly i s dlouhým krkem dobrou manévrovatelnost i slušnou rychlost. Styxosaurus byl viděn například v dokumentu Mořská monstra.

Ceratosaurus

19. května 2014 v 12:06 | Martinoraptor |  Druhohorní tvorové
Ceratosaurus ("rohatý ještěr") byl středně velký teropod žijící v období svrchní Jury přibližně před 150 miliony lety. Jeho fosílie byly nalezeny Coloradu, Utahu, Wyomingu nebo v Tanzánii. Poprvé ho v roce 1884 popsal Othiniel Charels Marsch. Dnes je známo šest druhů Ceratosaura: C. nasicornis, C. dentisulcatus, C. magnicornis, C. ingens, C. stechowia C. meriani. Ceratosaurus byl většinou 6 až 7 metrů dlouhý, zhruba 2 a půl metru vysoký a asi tunu nebo dvě vážící dravec. Své jméno si získal díky malým rohům na hlavě. Krom jednoho většího na konci
čenichu měl i dva menší výrůstky před očima, k čemu tyto rohy Ceratosauři používali je stále ještě záhadou. Jeho lebka byla k poměru těla překvapivě velká a tlama - která zabírala hodnotnou část - plná plochých,jako dýkovitých zubů, ostrých jako břitva. Horní zuby byly trochu větší než dolní. Na hřbetě podél páteře měl jakési kostěné destičky, pravděpodobně se jednalo o počátek pancéřování. Na rozdíl od mnoha pozdějších teropodů měl ještě vcelku vyvinuté přední končetiny opatřené čtyřmi prsty, zadní končetiny byly silné a opatřeny třemi velkými prsty. Ocas byl dlouhý, úzký a tvořil skoro polovinu celého těla dravcova těla. Podle pravěkých skal a otisků byla Ceratosauří kůže jemně zelená a trochu našedlá takže se dobře ztratil v lese. Dospělí Ceratosauři možná žiki ve smečkách ve, kterých si mohli troufnout i na velká a nebezpečná zvířata jako Stegosaurus nebo mládě případě nějakého dospívající sauropoda. Jinak však zřejmě lovil dinosaury jako byl třeba Dryosaurus. Ceratosaurs byl viděn třeba v Jurském parku III, knize Atlas dinosaurů, dokumentu Jurassic fight club a dalších…