Prehistorický park: Očima mamuta (2/4))

27. dubna 2014 v 12:48 | Martinoraptor |  Příběhy
Dvě samice mamuta srstnatého prostupovaly lesem. Samice opět proklínala svůj kožich. Cesta totiž nebyla zrovna široká a jí se do něj každou chvíli zapletly větve stromů. Ohlédla se na sestru, ta se držela. Samice zvedla chobot, aby jí povzbudila. Sama byla dost nervózní. Musela ovšem uznat, že zatím na ně nic nezaútočilo. Jednou musely projít kolem vlků, kteří se na něčem krmili, ale ti jim raději šli z cesty. Po nějaké době chůze skrz les se cesta začala pomalu rozšiřovat. Samice ucítila vůni rostlin, které měla ráda.

Vůně byla slabá, ale jídlo to bylo. Samice došly na mýtinu. Celé to obklopovaly stromy. Prostředkem tekl potok. Celou mýtinu pokrýval sníh z něhož občas rašily rostliny, které samice zbožňovala. Obě samice se rozdělily. Samice šla trochu dál kde rostly dobroučké druhy květin. Její sestra si raději chtěla vzít trochu trávy, která rostla poblíž potoka. Samice se po dlouhé době konečně najedla. Opět natáhla chobot, utrhla si další květiny a blaženě si je cpala do pusy. Znovu se natáhla když uslyšela velkou ránu. Otočila se a viděla jak její sestra vězí v jámě. Vyděsila se a tak rychle jak dokázala se vydala k jámě. Natáhla chobot a snažila se utěšit sestru, která byla zaklíněná v jámě. Sama však byla zoufalá, věděla, že je jenom otázka času než se tu objeví lidé a budou po nich házet ty ostré klacky. Věděla, že všechny naděje na přežití její sestry jsou marné. I kdyby odehnala lovce a dravce neměla šanci dostat sestru z jámy. Vzdát se jí, ale nehodlala. Samice vězící v jámě zvedla chobot a dotkla se toho sestřina. Pak se natáhla pro další trávu a strčila si jí do tlamy. Když mamut skončí v jáměje jídlo většinou poslední věc na co myslí, ale mladá samice měla prostě tak velký hlad, že jí to bylo vcelku jedno. Samice se při každém šelestu nervózně otáčela. Věděla, že lidští lovci se sem vrátí a až tady najdou mamuty zřejmě na ně zaútočí. Samice doufala, že ona je od útoku odradí, že na mamuta, který je volný se zaútočit nedováží.
Náhle se z lesa vynořilo několik postav, bylo jich asi osm nebo sedm. Pohybovali se po dvou, obalení byli v kůžích jiných zvířat a v rukou držely ostré klacky nebo tyče zakončené ostrými kameny. Jeden člověk máchal nad hlavou hořící tyčí. Samice se polekala - oheň to bylo nebezpečné. To bylo na lidech nejnebezpečnější. Ne, že by byli silnější, rychlejší nebo ohebnější než ostatní lovci. Neměli velké drápy ani zuby. Ovšem byli tak chytří, že dokázali využít i takovou obyčejnou věc jako větev nebo kámen ve zbraň. Navíc se vůbec nebáli ohně. Samice věděla, že lovci na tohle spoléhají a instinkt jí říkal aby se zachránila, ale ona nechtěla opustit sestru. Lovci se k oběma pomalu přibližovali. Samice výhružně pokývala hlavou a párkrát se zhoupla z jedné na druhou nohu.Lidé dali jako odpověď bojový pokřik a zamávali zbraněmi. Samice znovu předvedla své varování. Lidé se však stále obezřetně přibližovali. Byli ž skoro na dosah když začali zuřivě mávat hořícími tyčemi a ostrými klacky aby jí zastrašila. Samici všechno říkalo aby odešla, ale místo toho naposled zopakovala varování. Jeden lovec po ní hodil kámen a trefil se jí vedle oka. Díky srsti to skoro ani necítila, ale byl to první útok a ona zareagovala. Ohnala se chobotem po lidech. Ti odstoupil z jejího dosahu. Pomalu jí začali obkličovat. Samice se znovu ohnala po jednom lovci a tentokrát ho trefila chobotem. Lovci začali zuřit. Dva po ní začali házet kameny. Jeden přistoupil a dorážel s oštěpem a hořící tyčí. Zbytek se soustředil na samici v jámě. Samice se snažila dostat k sestře, ale nemohla se dostat přes lovce a tak jenom pozorovala jak se dva oštěpy zabodly do boků a na hlavu začaly dopadat na hlavu těžké kameny. Samice hlasitě zatroubila volala svou sestru, žádná odpověď však nepřišla. Samice se znovu rozmávla po tom lovci s ohněm, ale náhle ucítila v levém boku u ramena velkou bolest. Otočila se a uviděla jak jeden lovec vytahuje z jejího boku zlomený klacek. Ohnala se po něm. Jeden z klů ho trefil a člověk odletěl několik metrů do zadu a zůstal ležet ve sněhu. Lovci zvedli svého mrtvého druha a raději utekli. Samice je sice zahnala, podařilo se jí samotné čelit lidem a přežít, ale žádný radostný pocit vítězství neměla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dinosaurss dinosaurss | 27. dubna 2014 v 15:17 | Reagovat

Krásně napsáno, je to trošku smutné,..a k tomu jsem si právě vzpomněl na to, jak Nigel řekl, jak se lidi nepoučili ani v 21. století a dál hubí ohrožená zvířata :-(..Ale tvůj příběh je vskutku nádherný!

2 HAAS HAAS | Web | 27. dubna 2014 v 17:11 | Reagovat

Pěkný příběh, už se těším na další díl...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama