Vliv pravěku na svět: část 1 - Fantazie Orientu

19. března 2017 v 10:37 | Martinoraptor |  Projekty
Čína a přilehlé státy jsou poslední dobou skutečným rájem pro paleontologii. Pocházejí odtamtud úžasné druhy dinosaurů jako Microraptor a Epidexipteryx nebo neuvěřitelné hromadné fosílie, jako dávné pterosauří hnízdiště. V rámci celé své historie se však hlavně tyto státy potýkají s ošklivým faktem hromadného ničení fosílií. Je to neuvěřitelné, ale už více jak čtyři tisíce let se kosti draků (jenž Číňané příhodně pojmenovali konlong - "hrozný drak") drtí na prášek a používá se jako zaručený (a zřejmě velmi drahý) lek na mnoho nemocí, především pak impotenci. Nejsem si úplně jistý, jak se tohle ujalo (blbosti se zřejmě šíří rychle), ale v některých zapomenutých lokalitách se tyto kosti drtí dodnes. Pro každého paleontologa i nadšence je jen představa likvidace takového množství kostí přímo děsivá.
Dinosauři však nemuseli jen (ne)léčit problémy lidí, ale tvořit i něco mnohem výraznějšího. Jak už jsem se prve zmiňoval, Číňané pojmenovali tyto kosti "hrozný drak", protože skutečně věřili, že kdysi na jejich území žili neuvěřitelní tvorové. Plazi schopní nevídaných zázraků, dokonce létat nebo chrlit oheň. Vtipné, že se poměrně strefili. Důležitější pro nás však je, že tehdejší obyvatele cítili nutnost vzdát těmto drakům úctu (snad ze strachu aby se nevrátili a nenaštvali se). Slavná čínská tradice dračích průvodů a všeobecného znázorňování draků napříč celou čínskou kulturou má tedy zřejmě původ už ve 150 milionů let starých, jurských tvorech. Kromě toho, draci, jsou velmi univerzálním mýtem. Stejně jako kosti obřích ještěrů se i draci v různých obměnách vyskytují v mýtech po celém světě.
Pro další vtipný odkaz musíme na konkrétní místo, do takzvané "Pevnosti lotosové hory", která je nyní vůbec největší lokalitou na dinosauří fosílie v jihozápadní Číně. Konkrétně toto místo je však zajímavé hlavně otisky stop, jenž se tam dochovalo přes 400 a vytvořily pole, dost podobné hladině poseté lotosy (včetně listových žilnatin). Odtud právě pochází název této lokality. Staří Číňané se na tomto místě scházeli, modlili a považovali jej za svaté - lotos je totiž u buddhistů symbolem míru a klidu. Některé dobové obrazy dokonce zachycují velký lotos rostoucí ze země.

Posledním odkazem uvedeným v tomto článku nebudeme tak docela v Číně, ale v sousedně ležícím Mongolsku kde tato legenda zřejmě vznikla a později se rozšířila i dál. Jedná se o známého Gryfa, jeden z mých oblíbených "omylů". Gryf je bájné stvoření s hlavou, křídly a předními nohami orla, tělem a zadními končetinami lva. S jejími ostatky se zřejmě setkávali již staří Skytové, bojovný kmen známý však i svou šikovností při hledání pokladů a zlatých žil. Podle jejich příběhů, byl Gryf právě dávným ochráncem pokladů a zlatých nalezišť. Jak, ale najít zkamenělinu Gryfa? Nic takového přece neexistovalo. No, v poušti Gobi je to poměrně snadné (respektive bylo). Když Skytové totiž kopali, nalezli mimoděk i rozlámané kosti dávných dinosaurů, v této lokalitě nás zajímá konkrétně Protoceratops. Relativně malý ceratopsid z období Křídy se totiž vyznačoval zahnutým zobák a samozřejmě čtyřmi končetinami. Jeho štít našel také využití. Někteří jej líčí jako velké uši, jiní zase jako část ohromného křídla. Orlí nohy a zbytek už dodala fantazie hledačů pokladů a obchodníků. Poušť Gobi je navíc svým způsobem děsivým místem, což mytičnost Protoceratopsů jen posilovalo, toliko k bájnému Gryfovi…
 

Vliv pravěku na svět

17. března 2017 v 18:38 | Martinoraptor |  Projekty
Před týdnem jsem vás poprosil, abyste určili živočicha na obrázku. (Pro ty co to ještě neudělali, prosím, podívejte se nejdřív sem a zkuste si to říct alespoň pro sebe) Zúčastnilo se vás poměrně dost, skoro všichni jste mysleli, že se jedná o Titanobou, někteří z vás tipovali Baziliška, jiní zase blíže nespecifikovaný druh plísně. Některé z vás to možná napadlo, ale ani jeden z vás se nakonec netrefil. Abychom byli fér, neměli jste moc šancí. Na obrázku je ve skutečnosti toto: odkaz

Ačkoliv to tak teď možná nevypadá, tento žertík má svůj hlubší význam. Pro většinu z vás byla tohle prakticky pravěká modla. Před několika stovkami let to však mohla být stvořením pekla, jenž Noe nepustil na svou archu a před několika tisíci lety, zase pozůstatek strašlivého netvora, jenž byl poražen synem boha a jehož se lidé skutečné báli. Každý (skoro) zná bibli a základy křesťanství. O něco méně lidí však ví kolik si křesťané převzali od Římanů a ti zas od Řeků atd. Jen velmi málo lidí však ví a stará se o to kolik si všechna tato náboženství, mýty a legendy převzaly z pravěku. Z tohoto pohledu se dá říct, že dinosauři (a spol.), tvoří jednu z důležitých složek naší kultury, aniž bychom o tom vůbec věděli. V tomto novém projektu (ano, jsem neuvěřitelný - ještě jsem žádný neuzavřel, ale to nevadí) se během několika dílů přeneseme na různé části světa a podíváme se, jak nálezy zkamenělin ovlivnily tamní příběhy, historii a mýty. Zjistíme jak se Protoceratops naučil létat, jak chobotnatci požírali mořeplavce a dokonce jak vznikl svět. První část bude snad během víkendu.

Dotaz

10. března 2017 v 21:11 | Martinoraptor |  Soutěže
Jelikož zájemců ve formě poznávačky bylo mnoho, řeknu to jinak. Nehledě na nějaké diplomy a ceny (ty stejně nebudou) mi jen prostě napište co si myslíte, že je na obrázku pod textem. Rád bych znal, alespoň několik názorů. Děkuji.
 


Prehistorická Evropa: Itálie

2. března 2017 v 12:40 | Martinoraptor |  Projekty
Itálie je důležitým státem Evropské unie. Její rozloha činí asi 300 tisíc čtverečních kilometrů a dělí se na 20 regionů, přičemž jejím hlavním městem je Řím. Jako země vysokých hor, kouzelných písčitých pláží a jak bohaté historie, tak i světoznámé kuchyně je Itálie oblíbenou turistickou destinací mnoha lidí, kteří chtějí jen tak lenošit nebo obdivovat nekonečné přírodní krásy (sakra, mluvím jak zaměstnanec nějaké cestovky). Každopádně krom antiky má Itálie ještě další velice zajímavou stránku historie, mnohem starší. Ačkoliv nedisponuje nějak velkým množstvím nalezených pravěkých druhů či fosílií jako severnější státy, jsou ty nalezené rozhodně velmi zajímavé. Základem pro paleontologický obrázek v Itálii je především dlouhodobá přítomnost moře Tethys, které po dlouhou dobu ovlivňovalo (a jeho pozůstatky - čili Středozemní moře - vlastně pořád ovlivňují) život a vývoj v této části světa.
První místo kam se podíváme, není tak úplně místo v Itálii, ale v maličké republice San Marino, obklopené ze všech stran Itálií. Monte Titano je 3 kilometry dlouhý, vápencový hřeben izolovaný od hlavního pásma Apenin. Podle nejstarších legend je to dokonce první stupeň obrovského schodiště postaveného titány, snažících se zmocnit Olympu. Na západním svahu tohoto schodu se dnes nachází hlavní město San Marino. Před zhruba 12 miliony lety tu však nebyly města, pevnosti a už vůbec ne schody. Ačkoliv na titány bychom tu narazit mohli. V prvé řadě by tady však bylo podstatně víc vody. Moře Tethys tehdy sahalo až hluboko do vnitrozemí a hora Monte Titano někdy v té době teprve vznikala. Tehdejšími vodami se samozřejmě proháněla spousta druhů ryb, především žraloků. Důležitý je, ale hlavně nález velryb. V miocénu se tam tudy totiž proháněl Titanocetus. Jednalo se o sice jen asi 6 metrů dlouhého savce, ale velmi důležitého neboť to byl jakýsi předchůdce kosticovců (čili ty druhy kytovců jenž potravu filtrují).
Tato velryba, ač je relativně málo známá, zřejmě byla základním kamenem pro ty největší živočichy, kteří dnes na naší planetě žijí a dokonce předčí většinu toho, na co jste během 500 milionů let pravěkého života mohli narazit.

Ne vždy a všude však byla Itálie pod vodou. Abychom si to dokázali, přesuneme se o pár desítek milionu let zpátky do minulosti, do období kdy světu vládli dinosauři. Pravdou je, že Itálie nemá příliš druhů dinosaurů se, kterými by se mohla chlubit ovšem ti co zde přeci jen žili, byli velmi zajímaví. Například, během pozdní Křídly se po území zabírající přinejmenším několik kilometrů čtverečních pohybovala stáda relativně malých hadrosaurů druhu Tethyshadros. Tihle kachnozobí dinosauři by se sotva mohli rovnat velkým americkým gigantům. Na délku sice měřili asi čtyři metry, ale v kohoutku dosahovali sotva jednoho metru a zřejmě nevážili víc než půl tuny. S takovou velikosti byli takovými domácími dinosaury. Je dost pravděpodobné, že území kde před 70 miliony lety žili, bylo pouhým ostrovem a hadrosauři a dinosauři, kteří tam žili obecně se, proto přizpůsobili a zmenšili.

Zřejmě nejznámějším prehistorickým tvorem apeninského poloostrova je však malý theropod Scipionyx, který je velice významným dinosaurem. Relativně malý theropod patřil mezi Compsognathidae. Byl tedy zřejmě rychlý, hbitý a měl dobře vyvinuté smysly. Druh sám by možná nebyl nějak extrémně výjimečný nebýt právě tohoto konkrétního nálezu. Když jej v roce 1992 objevil poblíž Neapole jeden amatér, nepovažoval svůj objev za významný a několik let jej tajil. Až v roce 1998 jej ukázal odborníkům, kteří okamžitě rozeznali význam. Nejen, že se jednalo o prvního nalezeného italského dinosaura, ale konkrétně o mimořádně dobře zachovalé miminko. Krom prakticky neporušené kostry tak vědci získali možnost prozkoumat anatomii tohoto druhu, tedy orgány játra, střeva a pak různé části tkáně a průdušnici. Scipionyx se tedy celkem oprávněně řadí mezi klenoty pravěké Itálie.

Pterodaustro

15. února 2017 v 10:45 | Martinoraptor |  Ptakoještěři - giganti oblohy
V pravěku existovalo mnoho velice rozlišných druhů pterosaurů, ovšem opravdovým unikátem mezi nimi byl rod Pterodaustro (neboli "jižní křídlo") žijící asi před 105 miliony lety ve spodní Křídě. Už jen samotný jeho objev způsobil celkem pozdvižení, neboť je to první rod pterosaura, který byl kdy objevený v Jižní Americe. Nejdřív se zdálo, že Pterodaustro nebyl jinak nějak zvlášť výjimečný, s rozpětím křídel maximálně 2.5 metru a délkou těla asi 1 metr rozhodně nepatřil mezi giganty oblohy. Co je naopak velmi výrazné a jedinečné, je jeho lebka, přesněji tedy zobák. Ten byl nejen zahnutý mírně nahoru, což už je samo o sobě dost neobvykle, ale navíc plný velice charakteristických zubů, 500 dlouhých "drátů" vyrůstajících těsně vedle sebe ze spodní čelisti. Celá spodní část zobáku tedy trochu připomínala kartáček na zuby a byly tak dlouhé, že se nemohly v žádném případě vejít celé dovnitř, když byl zobák zavřený. Pterodaustro jej zřejmě používal zcela unikátním způsobem. Na rozdíl od většiny rybožravých pterosaurů, kteří ponořili zobák, a když našli rybu, chytili ji. Pterodaustro, naproti tomu, zobák prostě ponořil. Mezerami mezi zuby pak vytekla přefiltrovaná voda a drobná potrava zůstala ptakoještěrovi v zobáku. Podobný způsob krmení dnes používají například plameňáci. Ti se procházejí ve vodě a nohama víří bahno na dně, aby pak chytili víc organismů, není vyloučené, že to tak Pterodaustro taky tak nedělal. Jinak se jednalo o relativně obyčejného pterosaura žijícího - stejně jako plameňáci - ve velkých hejnech (bylo již nalezeno víc jak 750 jedinců tohoto druhu). Jejich tělo mohlo být klidně opeřené či chlupaté. V takovém případě pokrývka těla pravděpodobně odpuzovala vodu. Poprvé byl nalezen a popsán okolo roku 1970 paleontologem José Bonapartem v Argentině.

Pohádka o lišce aneb kruté zacházení se zvířaty v ČR

25. ledna 2017 v 16:41 | Martinoraptor |  Novinky a zajímavosti
Osobně, stejně jako mnoho dalších lidí, bych na sebe nikdy neoblékl kožich, nějaký kožešinový doplněk ani cokoliv podobného co kdy bylo na těle jiného tvora. Ne všichni tento můj názor bohužel sdílí a na svět pořád existují různá pochybná zařízení, kožešinové farmy. V desíti evropských zemích již byla tato zařízení zakázána, nicméně ČR k nim nepatří a devět kožešinových farem se tedy momentálně nachází i zde - alespoň těch registrovaných. Nebudu se moc rozepisovat o mém přesvědčení, že by se nemělo masově zabíjet nic a ž vůbec ne kvůli zcela zbytečným lidským vrtochům jako móda nebo takzvaně "vyššímu standardům". Tentokrát se zaměřím přímo na chování oněch farem. Ke zvířatům v nich chovaným, jako jsou lišky, rejsci a vzácně i fretky, se
zaměstnanci, na rozdíl od mnohých útulků, chovají spíš jako k věcem, než živým tvorům. Za každým kožichem co si vezmeme do zimy, totiž stojí smrt zvířete, jenž po většinu života nebo možná nikdy nepoznalo svobodu. Bylo zavřeno nebo se přímo narodilo do nevelké klece, kde se nemohlo pořádně pohybovat, kde jim pletivo ničilo tlapky a přitom jim neposkytovalo ani základní ochranu proti vnějším vlivům jako déšť nebo mráz. Chlad je dobrý pro kožešiny a o to přece jde. O výdělek a kvalitu. Komu tady záleží na té trpící lišce. Často se také stává, že zvířata v mezerách mezi pletivem či mřížemi uvíznou, dostanou se do nepřirozené polohy a bolí je to, jenže i to je všem jedno. Jejich osud byl dán, tak proč bych se staral. Většina tvorů něco takového příliš dlouho nevydrží. Konstantní utrpení ve formě drátěného metru krychlového většinu zvířat dožene k zoufalým a marným pokusům o útek při, kterých se často sama ošklivě zranila a bez péče trpěla různými onemocněními. Nedostatek pohybu, izolovanost a nuda se nakonec projeví na psychice tvorů a ti se doslova "zblázní". Bůhví, že když nadejde jejich čas, je to pro ně spíše úleva. Faktem je, že spousta farem se nyní zavírá, ale stále ještě jich mnoho existuje a každý rok v nich zemře zhruba 20 000 zvířat. Pokud chcete na vlastní oči vidět, jak tam zvířata žijí, podívejte se na toto "roztomilé video": https://www.youtube.com/watch?v=X4iBi5yxqO0


Proti tomuto naštěstí bojují různé organizace, jako například OBRAZ - Obránci zvířat. Jejich web https://www.obrancizvirat.cz (z, kterého mimochodem pochází i video) je plný informací nejen o těchto farmách, ale i o různých psích množírnách a dalších příkladů o týrání zvířat u nás. Na webu naleznete i několik petic (jenž jsem já osobně již podepsal). Co se týče zákazu kožešinových farem, koncem roku 2016 proběhlo první čtení zákonu o jejich zakázání. Většina poslanců hlasovala pro zákon a výbory to nyní projednávají. Pokud chcete více informací, navštivte web, podepište petice a třeba i pošlete nějaký dar. Možná už to nic nezmění, ale osobně si to beru jako povinnost, přinejmenším ten podpis.

Coelophysis

23. ledna 2017 v 20:07 | Martinoraptor |  Za dob dinosaurů
Rozhodně jedním z nejcharakterističtějších a nejikoničtějších dinosaurů období Triasu a možná vůbec, je rod Coelophysis (neboli "dutý tvar") z období před 203 - 195 miliony lety. Byl to celkem typický bipedálnítheropod, asi 3 metry dlouhý a vysoký tak 1 metr v kohoutku. Vyznačoval se dlouhým, esovitě prohnutým krkem, dlouhým rovným ocasem a rovněž i dlouhými, silnými končetinami. Své jméno si vysloužil svými dutými kostmi jako mají ptáci, ty jim pomáhají být lehčí. V důsledku toho nemohl vážit o moc víc než 20kg. Jeho celkově lehká a vlastně docela úzká stavba těla, duté kosti a již zmíněné dlouhé nohy mu navíc propůjčovaly extrémní rychlost a spolu s dlouhým ocasem, zřejmě i pohyblivost a obratnost. Našly se rovněž i jeho zuby. Ostré, zahnuté a pilovité - ideální ke krájení masa. Lebka byla úzká, protáhla s dopředu směřujícíma očima. Po důkladném prozkoumání lebky vědci navíc usoudili, že měl výborný zrak - jeho oči (nebo jejich posazení) nejvíc připomínají dnešního jestřába nebo orla. Jako dinosaurus byl navíc Coelophysis i docela inteligentní, přinejmenším tedy ve srovnání s ostatními predátory, jako byl Postosuchus nebo Arizonosaurs. Zkrátka, Coelophysis byl svým způsobem vrcholem evoluce své doby a postrachem většiny tvorů od drobnějších synapsidů až po větší druhy hmyzu. Jeho křehká stavba mu bohužel nedovolovala vrhat se do bojů proti větší kořisti či dokonce větším predátorům, ale i o to se zřejmě postaral. Vzhledem k velkému počtu jedinců nalezených spolu se paleontologové domnívají, že se Coelophysisové sdružovali do skupin a ve větším počtu už byli schopni zlikvidovat dokonce i zvířata podstatně větší než oni sami. V každém případě, ačkoliv byl Coelophysis rozhodně velmi zajímavým tvorem, skvěle přizpůsoben svému prostředí a ukázkou toho, proč se jeho potomci ujmou vády nad Zemíi na 160 milionů let, začátkem Jury, věkem obrů, vyhynul a po uplynutí 195 milionů let jej konečně našel Edward Cope v roce 1881, během svého soupeření s Marshem. Tehdy však kosti nikdo pořádně neprostudoval a trvalo tedy ještě dalších mnoho let než paleontologové zjistili jak výjimečný tvora tvor se skrývá přímo v jednom z jejich skladu. Objevil se v mnoha médiích, příkladem je třeba Putování s dinosaury.


Vyhodnocení soutěže Záhadné Vánoce 2016

6. ledna 2017 v 13:27 | Martinoraptor |  Soutěže
Nejprve bych se rád omluvil, že to trvalo tak dlouho. Musel jsem z několika soutěžících těžce dostat co chcou na diplom a včera večer se mi na blogu objevilo asi pět komentářů (podle data už skoro týden starých) kde to všechno bylo (tak nevím). Nakonec to bylo ještě štěstí, jinak bych jednoho soutěžícího úplně vynechal. Každopádně, teď už je snad všechno v pořádku a pojďme se podívat na výsledek.

Čtvrté místo získal Magicmax. Ten neznal odpověď na první otázku, myslel jsem Pikty a Piktské zvíře (nebo něco co se mu podobá). Pak jsi ještě nevěděl bonus. Vzhledem k tomu, že to byl spíš vtip, čekal jsem to, ale jelikož to zřejmě bylo velmi snadné, musím to započítat. Odpověď byla: víc článku než kdykoliv předtím. Ještě si neodpustím pár poznámek ke třetí otázce. Tu si sice věděl, ovšem zorientovat se v tom byla síla. Nebudu komentovat tu občanku a Pikachu, ale…tvůj pokus kontaktovat ho? Vážně? No, snad jsem to prokouknul, ale asi bys měl dostat speciální cenu Smějící se Bohužel jsi nenapsal, co chceš na diplom (nebo se to zatím ještě neobjevilo), tak jsem ti něco vybral.

Třetí místo získal těsně HAAS. Ten si zhruba vzpomněl na živočicha jenž kreslili, ovšem konkrétní národ neznal. Tvá odpověď na pátou otázku nebyla moc uspokojivá. Zhruba tam zazněla správná slova ovšem nikdo by z toho asi nic nepochopil, promiň. Chtěl jsi na diplom kryptida a tak jsem ti vybral dvě Megalanie.
Na druhém místě se umístil Alfaraptor, jen o půl bod bohatší než HAAS. Nevěděl jen odpověď na bonusovou otázku. Chtěl si Godzillu, tak jsem ti vybral tohle.
No a celé to vyhrál Dinosaurss. Ten poznal snadno všechno a mužu ti dát rovnou diplom.

Záhadné Vánoce 2016

25. prosince 2016 v 15:50 | Martinoraptor |  Soutěže
Máme tady krátkou soutěž zaměřenou na kryptozoologii a Bermudský trojúhelník, který jsem vám v tomto měsíci představil. Doufám, že se vás přihlásí hodně. Otázky nebudou nějak zvlášť těžké a odpovědi můžete klidně psát do moderovaných komentářů až do 31.prosince (já komentáře stejně uzavřu) během dne soutěž vyhodnotím a o půlnoci vám sem dám diplomy. Ještě nezapomeňte přidat co si na něj přejete. Hodně štěstí.

1)Jak se jmenoval skotský národ, známý především svými dokonalými kresbami živočichu a s, kterým z kryptidů je tento národ spojený?

2)Vyjmenujte alespoň tři teorie ohledně podivných zmizení v bermudském trojúhelníku.

3)Napište tři věci o Ahoolovi.

4)Tři body tvořící vrcholy bermudského trojúhelníku?

5)Jaká zvláštní událost potkala posádku lodi EllenAustin?

Bonusová otázka: Nejzvláštnější událost na blogu (hlavně tohoto prosince).

Šťastné a veselé Vánoce 2016

24. prosince 2016 v 13:46 | Martinoraptor
Rok opět utekl jako…eh,ale, co to tady zase kecám. My všichni už přece známe otřepané fráze o času a v kalendáři umíme rovněž číst všichni (jakžtakž). Čili tentokrát přeskočíme nudné poučky o tom, že je zase 24. prosince, že se přesně před 2016 lety narodil Ježíš Kristus a nebudu tu ani shrnovat všechny ty tradiční vánoční aktivity. Raději vám tedy k tomuto slavnostnímu dni rovnou popřeji. Všichni jsme totiž určitě rádi, že jsme zase o rok starší, že si můžeme po těch hysterických nákupech, zběsilých úklidech a opravami známek na poslední chvíli sednout a spolu s rodinou užívat dobré jídlo, dárky a celkovou atmosféru tohoto zvláštního svátku. Přeji vám tedy, aby pro vás tyto dny byly tolik zaslouženým odpočinkem od všech možných starostí a bolestí a aby se vám dnes večer, alespoň některá vaše přání, splnila a vy jste si celé Vánoce skvěle užili.
Zároveň bych rád poděkoval všem, co pravidelně chodili na můj blog a přidávali komentáře a sám bych se jim rád omluvil. V posledních měsících jsem byl trochu neaktivní nejen, co se týče článů, ale i komentování. Rad bych abyste vy v naší malé dinokomunitě věděli, že i když někdy nějaký komentář nepřidám, neznamená to, že se mi článek nelíbil. Komentáře dávám, když mám skutečně co napsat( super, bezva, výborný článek - to zní jak od automatu). Můj vlastní blog bude pokračovat samozřejmě i po svátcích. Ještě dnes večer nebo zítra dodám malou soutěž. Pro zachování již nastoleného tématu se bude zabývat záhadami přírody (tedy Bermudský trojúhelník a kryptozoologie). Ještě jednou vám přeji šťastné a veselé Vánoce!

Kam dál